Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Nejnovější snímek z Evropské jižní observatoře podrobně odhaluje spletité struktury jedné z největších a nejjasnějších mlhovin na obloze – mlhoviny Carina (NGC 3372). Hvězdný vítr a silné záření mnoha hmotných hvězd zde rozhání rozlehlý rodný oblak prachu a plynu. Rozsáhlý snímek zachycuje celou škálu vesmírných objektů. Od mladých hvězdokup, přes rozlehlou prachoplynnou mlhovinu, prachové pilíře, globule, až po jednu z nejúžasnějších dvojhvězd ve vesmíru. Snímek vznikl na 2,2 metrovém dalekohledu ESO/MPG s přístrojem Wide Field Imager (WFI) a expozicí přes šest různých filtrů. Dalekohled je umístěn na observatoři La Silla v Chile.
Mlhovina se nachází ve vzdálenosti okolo 7500 světelných let od Země směrem do souhvězdí Lodního kýlu (lat. Carina). Svou rozlohou kolem 100 světelných let je přibližně čtyřikrát větší než známá mlhovina v Orionu a také mnohem jasnější. V mlhovině dochází k intenzivní tvorbě hvězd. Na snímku lze spatřit zářící plyn obklopující hvězdokupy, který je rozdělen tmavými pásy chladnějšího prachu.
V mlhovině svítí převážně vodík, který je ozařován mladými obřími hvězdami. Typická červená až fialová barva je dána právě interakcí mezi vodíkem a ultrafialovým zářením hvězd. Obrovská mlhovina obsahuje přes tucet hvězd, jež jsou 50 krát až 100 krát hmotnější než naše Slunce. Tyto hvězdy však mají velmi krátký život, pouze několik málo miliónů let. Při srovnání s dobou života našeho Slunce, která se odhaduje na deset miliard let, jde o pouhý okamžik.
Mlhovina rovněž obsahuje jednu z nejúchvatnějších dvojhvězd ve vesmíru – Eta Carinae. Hlavní složka patří mezi nejhmotnější hvězdy naší Galaxie. Její hmotnost je 100 krát vyšší než u Slunce a září více jak čtyř milionkrát jasněji. To ji dělá zatím vůbec nejjasnější známou hvězdou. Eta Carinae je vysoce nestabilní a má sklon k prudkým explozím. V roce 1842 byla jedna takováto exploze považována za falešnou supernovu. Na několik let se Eta Carinae stala druhou nejjasnější hvězdou naší oblohy a uvolnila při tom téměř tolik viditelného záření jako při explozi supernovy (běžně tak hmotné hvězdy končí svůj život). Tuto explozi však Eta Carinae přestála. Předpokládá se, že Eta Carinae má žhavého průvodce, který ji oběhne po eliptické dráze jednou za 5,54 let. Obě složky produkují silný hvězdný vítr, jenž se vzájemně sráží a vytváří zajímavou podívanou. V polovině ledna 2009 se průvodce nacházel v periastru a tato událost byla bedlivě sledována zástupem přístrojů na několika dalekohledech ESO. Získaná data nám pomohou porozumět struktuře hvězdného větru hmotných hvězd.
ESO La Silla - Paranal - ELT Press Officer: Dr. Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hboffin@eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valentina Rodriguez - +56 2 463 3123 - vrodrigu@eso.or
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz
autor: Tomáš Mohler