Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Ve středu 6. června 2012, v časných ranních hodinách, bylo možné i v oblasti Valašského Meziříčí pozorovat mimořádný úkaz – možno říci dokonce úkaz století – totiž přechod Venuše přes sluneční disk. Počasí si s námi poněkud zahrávalo, oblačnost zakrývala mj. i část oblohy nad severovýchodním obzorem, kde byl mnohem netrpělivěji než kdy jindy očekáván východ Slunce. Když se mraky poněkud protrhaly, objevilo se notoricky známé Slunce s několika skupinami slunečních skvrn. A přece vypadalo nápadně jinak. Zdobila jej velká černá „piha“ kruhového tvaru, patřící planetě Venuši, která se v tomto okamžiku zařadila přesně mezi Slunce a Zemi. A protože byla k Zemi přivrácena její noční polokoule, velmi dobře se vyjímala na žhavém oranžovém slunečním povrchu.
Na Hvězdárně Valašské Meziříčí jsme úkaz pozorovali nejen v obou velkých kopulích, ale také přenosným dalekohledem instalovaným na terase hlavní budovy. Druhá skupina pracovníků hvězdárny se vydala na jižní okraj města, do blízkosti památníku na Helštýně, což je vyvýšené místo s dobrým výhledem na východní obzor. Obě stanoviště navštívilo několik zájemců o pozorování úkazu, který se bude znovu opakovat až 11. 12. 2117 a 8. 12. 2125.
Pokud dovolily meteorologické podmínky, snažili jsme se událost zdokumentovat několika přístroji. Vybrané snímky si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.
autor: František Martinek