Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Saturnův měsíc Hyperion v novém světle
31.08.2011
Kosmická sonda NASA s názvem Cassini, která již od července 2004 krouží kolem planety Saturn, pořídila během průletu, který se uskutečnil 25. srpna 2011, nové fotografie podivně tvarovaného měsíce Hyperion. Snímky byly získány v době, kdy sonda prolétala kolem měsíce ve vzdálenosti přibližně 25 000 km (jednalo se o druhé nejtěsnější přiblížení).
Hyperion je malý měsíček planety Saturn – o průměru pouhých 270 km. Kolem planety krouží ve vzdálenosti 1 481 100 km, přičemž jeden oběh vykoná za 21,28 dne. Objeven byl v roce 1848. Má velmi nepravidelný tvar a zajímavý vzhled povrchu. Kromě toho kolem své osy rotuje velmi chaoticky – jako by se po své oběžné dráze převracel. Tato zvláštní rotace neumožňuje vědcům přesně předpovědět, jakou část povrchu kamery sondy zobrazí během průletu.
Nicméně relativní blízkost tohoto průletu umožnila zmapovat část povrchu, která při dřívějším průletu nebyla vyfotografována. Minimálně to vědcům pomůže zpřesnit zbarvení povrchu měsíce. Rovněž to pomůže určit, jak se mění jasnost měsíce v závislosti na změnách osvětlení a pozorovacích podmínek, což může poskytnout lepší pohled na strukturu jeho povrchu. Přesnější určení barvy povrchu umožní získat další informace o různorodosti hornin na jeho povrchu pokrytém množstvím kráterů.
K nejtěsnějšímu přiblížení sondy Cassini k měsíci Hyperion došlo 26. 9. 2005, kdy sonda prolétla ve vzdálenosti asi 500 km od jeho povrchu (viz například následující obrázek). K dalšímu průletu sondy kolem měsíce Hyperion dojde 16. 9. 2011, a to ve vzdálenosti 58 000 km.
Zdroj: http://www.nasa.gov/mission_pages/cassini/whycassini/cassini20110826.html
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies