V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Saturnův měsíc Hyperion v novém světle
31.08.2011
Kosmická sonda NASA s názvem Cassini, která již od července 2004 krouží kolem planety Saturn, pořídila během průletu, který se uskutečnil 25. srpna 2011, nové fotografie podivně tvarovaného měsíce Hyperion. Snímky byly získány v době, kdy sonda prolétala kolem měsíce ve vzdálenosti přibližně 25 000 km (jednalo se o druhé nejtěsnější přiblížení).
Hyperion je malý měsíček planety Saturn – o průměru pouhých 270 km. Kolem planety krouží ve vzdálenosti 1 481 100 km, přičemž jeden oběh vykoná za 21,28 dne. Objeven byl v roce 1848. Má velmi nepravidelný tvar a zajímavý vzhled povrchu. Kromě toho kolem své osy rotuje velmi chaoticky – jako by se po své oběžné dráze převracel. Tato zvláštní rotace neumožňuje vědcům přesně předpovědět, jakou část povrchu kamery sondy zobrazí během průletu.
Nicméně relativní blízkost tohoto průletu umožnila zmapovat část povrchu, která při dřívějším průletu nebyla vyfotografována. Minimálně to vědcům pomůže zpřesnit zbarvení povrchu měsíce. Rovněž to pomůže určit, jak se mění jasnost měsíce v závislosti na změnách osvětlení a pozorovacích podmínek, což může poskytnout lepší pohled na strukturu jeho povrchu. Přesnější určení barvy povrchu umožní získat další informace o různorodosti hornin na jeho povrchu pokrytém množstvím kráterů.
K nejtěsnějšímu přiblížení sondy Cassini k měsíci Hyperion došlo 26. 9. 2005, kdy sonda prolétla ve vzdálenosti asi 500 km od jeho povrchu (viz například následující obrázek). K dalšímu průletu sondy kolem měsíce Hyperion dojde 16. 9. 2011, a to ve vzdálenosti 58 000 km.
Zdroj: http://www.nasa.gov/mission_pages/cassini/whycassini/cassini20110826.html
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz