Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


13.08.2024
Nad hvězdárnou opět padaly hvězdy

Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.

07.08.2024
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra

Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů.  KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet.  Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.

05.08.2024
Hvězdárnu Valašské Meziříčí najdete nově i na Instagramu

Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Saturnovy prstence se zavírají - za rok zmizí

Saturnovy prstence se zavírají - za rok zmizí

19.03.2008

Mimořádně zajímavým objektem večerní oblohy je planeta Saturn, jejíž obraz v dalekohledu nadchne snad každého návštěvníka hvězdárny. Profesionální astronomové i amatéři z celého světa zaznamenali změnu ve vzhledu Saturnových prstenců: široce rozevřené prstence se rychle zužují do tenké linie. Publikovanou dvojici snímků pořídil Efrain Morales Rivera (Aguadilla, Puerto Rico) svým amatérským dalekohledem.

„Prstence se podstatně zúžily během posledního roku,“ říká Rivera. „Tzv. Cassiniho dělení (tmavá mezera v prstencích) je stále obtížněji pozorovatelná.“

Takováto událost se pravidelně opakuje – prodloužená rovina prstenců míří na Zemi dvakrát během oběhu planety Saturn kolem Slunce. Tato situace nastává jednou za 14 až 15 roků. Protože prstence jsou velmi tenké, mohou v tomto případě zcela „zmizet“, pokud se na ně díváme malým dalekohledem.

V příštích měsících se budou Saturnovy měsíce stále více a více „zavírat“ (budou stále tenčí a tenčí), až nakonec zcela zmizí. Stane se tak 4. 9. 2009, kdy prodloužená rovina prstenců bude mířit přesně na naši Zemi. Stejný úkaz pozoroval v roce 1612 Galileo Galilei, který prstence poprvé spatřil v roce 1610 – tedy téměř před 400 roky. Takováto situace je výhodná pro pátrání po nových malých měsících. Galileo Galilei se zasloužil o objev čtyř největších měsíců planety Saturn, dnes jich známe díky velkým dalekohledům a kosmickým sondám přesně 60.

Galileo Galilei nikdy nerozpoznal pravou podstatu prstenců. Teprve v roce 1659 Christiaan Huygens správně vysvětlil změny viditelnosti a zmizení prstence změnou sklonu roviny prstenců vůči Zemi. V roce 1660 přišel Jean Chapelain s názorem, že prstence nejsou pevným útvarem, ale že jsou tvořeny velkým množstvím malých částic samostatně kroužících kolem planety. Jeho názor však byl akceptován až po téměř 200 letech.

Od objevu prstenců bylo jejich „zmizení“ pozorováno celkem 27krát, avšak i v současné době planetu Saturn obdivujeme. Dokonce i když se prstence zmenšují, planeta Saturn je stále úchvatná i při pohledu malým dalekohledem.

Planeta Saturn bude na večerní obloze viditelná až do července 2008. Po celý rok se nachází v souhvězdí Lva. Využijte této situace k návštěvě některé blízké hvězdárny. Pohled dalekohledem na planetu Saturn stojí za to. Můžete si pak představovat, jaké pocity asi měl Galileo Galilei, když tuto planetu spatřil poprvé svým primitivním dalekohledem.

Zdroj: http://www.physorg.com/news125069037.html

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz