Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Mimořádně zajímavým objektem večerní oblohy je planeta Saturn, jejíž obraz v dalekohledu nadchne snad každého návštěvníka hvězdárny. Profesionální astronomové i amatéři z celého světa zaznamenali změnu ve vzhledu Saturnových prstenců: široce rozevřené prstence se rychle zužují do tenké linie. Publikovanou dvojici snímků pořídil Efrain Morales Rivera (Aguadilla, Puerto Rico) svým amatérským dalekohledem.
„Prstence se podstatně zúžily během posledního roku,“ říká Rivera. „Tzv. Cassiniho dělení (tmavá mezera v prstencích) je stále obtížněji pozorovatelná.“
Takováto událost se pravidelně opakuje – prodloužená rovina prstenců míří na Zemi dvakrát během oběhu planety Saturn kolem Slunce. Tato situace nastává jednou za 14 až 15 roků. Protože prstence jsou velmi tenké, mohou v tomto případě zcela „zmizet“, pokud se na ně díváme malým dalekohledem.
V příštích měsících se budou Saturnovy měsíce stále více a více „zavírat“ (budou stále tenčí a tenčí), až nakonec zcela zmizí. Stane se tak 4. 9. 2009, kdy prodloužená rovina prstenců bude mířit přesně na naši Zemi. Stejný úkaz pozoroval v roce 1612 Galileo Galilei, který prstence poprvé spatřil v roce 1610 – tedy téměř před 400 roky. Takováto situace je výhodná pro pátrání po nových malých měsících. Galileo Galilei se zasloužil o objev čtyř největších měsíců planety Saturn, dnes jich známe díky velkým dalekohledům a kosmickým sondám přesně 60.
Galileo Galilei nikdy nerozpoznal pravou podstatu prstenců. Teprve v roce 1659 Christiaan Huygens správně vysvětlil změny viditelnosti a zmizení prstence změnou sklonu roviny prstenců vůči Zemi. V roce 1660 přišel Jean Chapelain s názorem, že prstence nejsou pevným útvarem, ale že jsou tvořeny velkým množstvím malých částic samostatně kroužících kolem planety. Jeho názor však byl akceptován až po téměř 200 letech.
Od objevu prstenců bylo jejich „zmizení“ pozorováno celkem 27krát, avšak i v současné době planetu Saturn obdivujeme. Dokonce i když se prstence zmenšují, planeta Saturn je stále úchvatná i při pohledu malým dalekohledem.
Planeta Saturn bude na večerní obloze viditelná až do července 2008. Po celý rok se nachází v souhvězdí Lva. Využijte této situace k návštěvě některé blízké hvězdárny. Pohled dalekohledem na planetu Saturn stojí za to. Můžete si pak představovat, jaké pocity asi měl Galileo Galilei, když tuto planetu spatřil poprvé svým primitivním dalekohledem.
Zdroj: http://www.physorg.com/news125069037.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí