V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Nejlepší mapa rozložení rychlostí větrů na Jupiteru, jaká kdy byla vytvořena, vede k závěru, že obrovský oblačný systém známý jako Velká rudá skvrna (Great Red Spot) se v průběhu posledních několika let zmenšoval.
Porozumění zákonitostem tvorby oblačnosti na vzdálených planetách jako je Jupiter nebo Saturn je téměř nemožné, neboť zde dochází k rychlým změnám. Použitím důmyslného software vědci z University of California (Berkeley) byli schopni deformace oblačnosti vysvětlit (a mnohem snadněji určit vliv planetární rotace) a vypočítali tak nejpřesnější mapu rozložení rychlostí větru na „povrchu“ planety Jupiter.
Použili k tomu data, zaznamenaná sondami Galileo a Cassini. Pro oblast středních planetárních šířek byla rychlost určena s přesností 3 m/s. Pro vyšší planetární šířky se přesnost určení rychlosti větru pohybuje kolem 3 až 6 m/s. Mapa byla vytvořena na základě zpracování několika desítek miliónů měření rychlostí.
Jak prohlásil Xylar Asay-Davis z univerzity v Berkeley, tato mapa představuje nejvyšší přesnost a nejvyšší rozlišení rychlosti proudění při zmapování povrchu celé planety. V tomto přiblížení takové útvary jako je Velká rudá skvrna či Červená skvrna mladší (Red Spot Jr.) mohly být monitorovány mnohem pečlivěji než dříve. Na základě zpracování velmi přesných měření vyplývá s definitivní platností, že Velká rudá skvrna v uplynulých letech zmenšovala svůj rozměr.
Podrobnější informace budou předneseny na 61. výroční konferenci Americké fyzikální společnosti (American Physical Society) 23. až 25. listopadu 2008, která se koná v San Antoniu (Texas).
Zdroj: http://www.physorg.com/news146328763.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí