Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Kometa C/2019 Y4 (ATLAS) prolétající v blízkosti Slunce je prvním členem skupiny dlouhoperiodických komet pozorovaných při rozpadu již dříve během jejich nejmenšího přiblížení ke Slunci. Na základě použití snímků získaných pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu HST během pozorovací kampaně astronomové identifikovali dvě skupiny fragmentů vzniklých v důsledku kometární dezintegrace v roce 2020. C/2019 Y4 (ATLAS) byla kometou s téměř parabolickou dráhou a s oběžnou periodou zhruba 6 000 roků.
Známá kometa ATLAS byla objevena 28. prosince 2019 zrcadlovým dalekohledem na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Loa na Havajských ostrovech jako součást systému Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System (ATLAS).
V době objevu se kometa nacházela přibližně 3 AU (astronomické jednotky) od Slunce, její jasnost byla 19,6 mag a její poloha se promítala do souhvězdí Velké Medvědice.
V dubnu 2020 se rozpadla ještě před průletem periheliem dráhy, zanechávající svůj někdejší ohon táhnoucí se prostorem v podobě nejasných oblaků prachu a nabitých částic. Průběh dezintegrace byl pozorován pomocí dalekohledu HST.
„Kometa ATLAS se rozpadla na kusy kilometrových rozměrů. Představuje pravěkého návštěvníka z doby před 5 tisíci roky,“ říká Quanzhi Ye, astronom na University of Maryland. „Proč? Protože kometa následuje stejnou oběžnou dráhu jako ´železniční dráha´, po které se pohybovala kometa pozorovatelná v roce 1844.“
„To znamená, že obě komety jsou pravděpodobně sourozenci z mateřské komety, která se rozpadla o mnoho století dříve.“ Spojitost mezi oběma kometami poprvé vyhlásil amatérský astronom Maik Meyer.
„Kometa ATLAS je zcela jistě ´podivná´. Na rozdíl od její hypotetické mateřské komety, k dezintegraci komety ATLAS došlo v době, kdy byla dále od Slunce než Země, ve vzdálenosti přes 150 miliónů kilometrů,“ říká Quanzhi Ye. „To bylo mnohem dále než vzdálenost, kde její mateřské kometa prolétala kolem Slunce. To zvýrazňuje její neobvyklost.“
Jestliže se kometa rozpadla tak daleko od Slunce, jak mohla přežít poslední průlet kolem Slunce v době před 5 000 roky? To je velká záhada. Je to velmi neobvyklé, protože jsme to nepředpokládali. Je to vůbec poprvé, kdy byla pozorována členka rodiny dlouhoperiodických komet rozpadlá před průchodem v blízkosti Slunce.
Podle vyjádření vědeckého týmu jeden úlomek komety ATLAS se rozpadl ve skutečnosti během několika dnů, zatímco druhému kusu to trvalo několik týdnů.
„To nám ovšem říká, že část jádra byla pevnější než zbývající část,“ doplňuje Quanzhi Ye. „Jednou z možností je, že proudy vyvrženého materiálu mohou roztočit kometu tak rychle, že odstředivé síly ji roztrhají na kusy.“
Alternativní vysvětlení spočívá v tom, že jádro obsahuje takzvané super-těkavé ledy, které před rozptýlením kousků explodují podobně jako ohňostroj.
To je velmi komplikované, protože začínáme pozorovat tuto hierarchii a vývoj fragmentace komety. Chování komety ATLAS je zajímavé, avšak obtížné na vysvětlení.
Vědecký článek byl publikován v časopise Astronomical Journal.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/ancient-comet-atlas-09981.html a https://scitechdaily.com/doomed-celestial-visitor-may-have-been-piece-of-prehistoric-comet/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí