Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Důkazy zanechané ve skalách vedou vědce k přehodnocení toho, jak vypadalo vodní prostředí na starověkém Marsu. Nové snímky pořízené roverem NASA s názvem Perseverance mohou vykazovat známky toho, co bylo kdysi na Marsu mohutnou řekou, která se zahloubila a rychleji proudila, než kdy vědci v minulosti spatřili důkazy. Řeka byla součástí sítě vodních cest, které ústily do kráteru Jezero, tj. oblasti, kterou rover zkoumá od přistání před více než dvěma lety. Pochopení těchto vodních prostředí by mohlo vědcům pomoci v jejich úsilí hledat známky starověkého mikrobiálního života, které se mohly uchovat v marťanských horninách.
Perseverance zkoumá vrchol vějířovité hromady sedimentární horniny, která je vysoká 250 metrů a vyznačuje se zakřivenými vrstvami připomínajícími tekoucí vodu. Jednou z otázek, kterou chtějí vědci zodpovědět, je, zda tato voda tekla v relativně mělkých tocích – blíže tomu, co vozítko Curiosity našlo v kráteru Gale – nebo v silnějším říčním systému.
Dvě nové mozaiky poskládané ze stovek snímků pořízených kamerou Mastcam-Z roveru Perseverance naznačují spíše na druhou možnost a odhalují důležitá vodítka: hrubá zrna sedimentu až velikosti valounů.
„To ukazuje na vysokoenergetickou řeku, která uhání do údolí a nese spoustu kamení. Čím silnější je proud vody, tím snadněji je schopen přemisťovat větší kusy materiálu,“ řekla Libby Ivesová, postdoktorandka z Laboratoře tryskového pohonu NASA v jižní Kalifornii, která provozuje rover Perseverance. Ivesová strávila studiem řek na Zemi posledních šest měsíců a analyzovala snímky povrchu rudé planety. „Bylo potěšením dívat se na kameny na jiné planetě a vidět procesy, které jsou tak známé,“ řekla Ivesová.
Před lety si vědci všimli řady zprohýbaných pásů vrstveného kamene v kráteru Jezero. Mohli tyto vrstvy vidět i z vesmíru, ale nakonec je díky roveru Perseverance mohou vidět zblízka. Jedno místo, přezdívané „Skrinkle Haven“, je zachyceno na jedné nové mozaice z Mastcam-Z. Vědci si jsou jisti, že deformované vrstvy zde vytvořila rychle tekoucí voda, ale detailní záběry z kamery Mastcam-Z je přiměly diskutovat o tom, jaký druh toku to byl: řeka, jako je Mississippi, která se vine krajinou jako had, nebo řeka jako Nebraska, která tvoří malé ostrůvky sedimentu, tzv. písčiny.
Při pohledu z povrchu se zakřivené vrstvy jeví uspořádané v řadách, které se vlní po krajině. Mohly by to být zbytky břehů řeky, které se časem posunuly – nebo zbytky písčin, které se v řece vytvořily. V minulosti byly vrstvy pravděpodobně mnohem vyšší. Vědci se domnívají, že poté, co se tyto hromady usazenin změnily ve skálu, byly po celé věky pískovány větrem a vytesány do současné velikosti.
„Vítr se choval jako skalpel, který odřízl vršky těchto nánosů,“ řekl Michael Lamb z Caltechu, specialista na řeky a spolupracovník vědeckého týmu Perseverance. „Taková ložiska na Zemi vidíme, ale nikdy nejsou tak dobře exponovaná jako tady na Marsu.“ Země je pokryta vegetací, která tyto vrstvy ukrývá.
Druhá mozaika zachycená Perseverance ukazuje samostatné místo, které je součástí útvaru asi 450 metrů od Skrinkle Haven. „Pinestand“ je izolovaný kopec vykazující sedimentární vrstvy, které se zakřivují vertikálně, některé dosahují výšky 20 metrů. Vědci se domnívají, že tyto vysoké vrstvy mohly být také vytvořeny silnou řekou, i když zkoumají i jiná možná vysvětlení.
„Tyto vrstvy jsou pro řeky na Zemi anomálně vysoké,“ řekla Ivesová. „Ale zároveň nejběžnějším způsobem, jak vytvořit tyto druhy reliéfu, by byla řeka.“
Tým pokračuje ve studiu snímků z kamery Mastcam-Z pro nalezení dalších stop. Nahlížejí také pod povrch pomocí radarového přístroje Perseverance, který proniká pod povrch, nazvaný RIMFAX (zkratka pro Radar Imager Mars' Subsurface Experiment). To, co z obou nástrojů zjistí, přispěje ke stále se rozšiřujícímu souboru znalostí o dávné, vodní minulosti Marsu.
„Je to vzrušující, že jsme vstoupili do nové fáze historie kráteru Jezero. A je to poprvé, co na Marsu vidíme podobná prostředí,“ řekla zástupkyně vědeckého pracovníka projektu Perseverance Katie Stack Morganová z JPL. „Uvažujeme o řekách v jiném měřítku než dříve.“
autor: František Martinek