Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Důkazy zanechané ve skalách vedou vědce k přehodnocení toho, jak vypadalo vodní prostředí na starověkém Marsu. Nové snímky pořízené roverem NASA s názvem Perseverance mohou vykazovat známky toho, co bylo kdysi na Marsu mohutnou řekou, která se zahloubila a rychleji proudila, než kdy vědci v minulosti spatřili důkazy. Řeka byla součástí sítě vodních cest, které ústily do kráteru Jezero, tj. oblasti, kterou rover zkoumá od přistání před více než dvěma lety. Pochopení těchto vodních prostředí by mohlo vědcům pomoci v jejich úsilí hledat známky starověkého mikrobiálního života, které se mohly uchovat v marťanských horninách.
Perseverance zkoumá vrchol vějířovité hromady sedimentární horniny, která je vysoká 250 metrů a vyznačuje se zakřivenými vrstvami připomínajícími tekoucí vodu. Jednou z otázek, kterou chtějí vědci zodpovědět, je, zda tato voda tekla v relativně mělkých tocích – blíže tomu, co vozítko Curiosity našlo v kráteru Gale – nebo v silnějším říčním systému.
Dvě nové mozaiky poskládané ze stovek snímků pořízených kamerou Mastcam-Z roveru Perseverance naznačují spíše na druhou možnost a odhalují důležitá vodítka: hrubá zrna sedimentu až velikosti valounů.
„To ukazuje na vysokoenergetickou řeku, která uhání do údolí a nese spoustu kamení. Čím silnější je proud vody, tím snadněji je schopen přemisťovat větší kusy materiálu,“ řekla Libby Ivesová, postdoktorandka z Laboratoře tryskového pohonu NASA v jižní Kalifornii, která provozuje rover Perseverance. Ivesová strávila studiem řek na Zemi posledních šest měsíců a analyzovala snímky povrchu rudé planety. „Bylo potěšením dívat se na kameny na jiné planetě a vidět procesy, které jsou tak známé,“ řekla Ivesová.
Před lety si vědci všimli řady zprohýbaných pásů vrstveného kamene v kráteru Jezero. Mohli tyto vrstvy vidět i z vesmíru, ale nakonec je díky roveru Perseverance mohou vidět zblízka. Jedno místo, přezdívané „Skrinkle Haven“, je zachyceno na jedné nové mozaice z Mastcam-Z. Vědci si jsou jisti, že deformované vrstvy zde vytvořila rychle tekoucí voda, ale detailní záběry z kamery Mastcam-Z je přiměly diskutovat o tom, jaký druh toku to byl: řeka, jako je Mississippi, která se vine krajinou jako had, nebo řeka jako Nebraska, která tvoří malé ostrůvky sedimentu, tzv. písčiny.
Při pohledu z povrchu se zakřivené vrstvy jeví uspořádané v řadách, které se vlní po krajině. Mohly by to být zbytky břehů řeky, které se časem posunuly – nebo zbytky písčin, které se v řece vytvořily. V minulosti byly vrstvy pravděpodobně mnohem vyšší. Vědci se domnívají, že poté, co se tyto hromady usazenin změnily ve skálu, byly po celé věky pískovány větrem a vytesány do současné velikosti.
„Vítr se choval jako skalpel, který odřízl vršky těchto nánosů,“ řekl Michael Lamb z Caltechu, specialista na řeky a spolupracovník vědeckého týmu Perseverance. „Taková ložiska na Zemi vidíme, ale nikdy nejsou tak dobře exponovaná jako tady na Marsu.“ Země je pokryta vegetací, která tyto vrstvy ukrývá.
Druhá mozaika zachycená Perseverance ukazuje samostatné místo, které je součástí útvaru asi 450 metrů od Skrinkle Haven. „Pinestand“ je izolovaný kopec vykazující sedimentární vrstvy, které se zakřivují vertikálně, některé dosahují výšky 20 metrů. Vědci se domnívají, že tyto vysoké vrstvy mohly být také vytvořeny silnou řekou, i když zkoumají i jiná možná vysvětlení.
„Tyto vrstvy jsou pro řeky na Zemi anomálně vysoké,“ řekla Ivesová. „Ale zároveň nejběžnějším způsobem, jak vytvořit tyto druhy reliéfu, by byla řeka.“
Tým pokračuje ve studiu snímků z kamery Mastcam-Z pro nalezení dalších stop. Nahlížejí také pod povrch pomocí radarového přístroje Perseverance, který proniká pod povrch, nazvaný RIMFAX (zkratka pro Radar Imager Mars' Subsurface Experiment). To, co z obou nástrojů zjistí, přispěje ke stále se rozšiřujícímu souboru znalostí o dávné, vodní minulosti Marsu.
„Je to vzrušující, že jsme vstoupili do nové fáze historie kráteru Jezero. A je to poprvé, co na Marsu vidíme podobná prostředí,“ řekla zástupkyně vědeckého pracovníka projektu Perseverance Katie Stack Morganová z JPL. „Uvažujeme o řekách v jiném měřítku než dříve.“
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí