Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Vědci byli 30. května 2024 ohromeni, když kámen, přes který přejelo vozítko Curiosity, popraskal a odhalil něco, co na rudé planetě dosud nebylo vidět: žluté krystaly síry. Od října 2023 rover zkoumá oblast Marsu bohatou na sírany, což je druh solí, které obsahují síru a tvoří se při odpařování vody. Ale tam, kde byly v minulosti zjištěny minerály na bázi síry – jinými slovy směs síry a dalších prvků – se v rozdrobené skále objevily krystaly z elementární neboli čisté síry. Není jasné, jaký vztah, pokud vůbec nějaký, má elementární síra k jiným minerálům na bázi síry v oblasti.
Marsovské vozítko Curiosity si žluté krystaly elementární síry prohlédlo pomocí kamery Mastcam 7. června 2024. Tento objev představuje vůbec první nález tohoto minerálu v čisté formě na Marsu. Tato sbírka úlomků, přezdívaná „Convict Lake“ podle místa v kalifornské Sierra Nevadě, má zleva doprava velikost asi 13 cm. Barva byla upravena tak, aby odpovídala světelným podmínkám, jak by je vidělo lidské oko na Zemi.
Zatímco si lidé spojují síru se zápachem ze zkažených vajec (výsledek plynného sirovodíku), elementární síra je bez zápachu. Tvoří se pouze v úzkém rozsahu podmínek, které vědci nespojili s historií tohoto místa. A Curiosity toho našla hodně – celé pole jasných kamenů, které vypadají podobně jako ten, který rover rozdrtil.
„Najít pole kamenů z čisté síry je jako najít oázu v poušti,“ řekl Ashwin Vasavada z NASA's Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii, vědec projektu Curiosity. „Nemělo by to tam být, takže to teď musíme vysvětlit. Díky objevování podivných a nečekaných informací je průzkum planet tak vzrušující.“
Je to jeden z několika objevů, které rover Curiosity učinil při jízdě v terénu v údolí Gediz Vallis, které se vine dolů v délce 5 kilometrů z hory Mount Sharp, po jejímž úpatí rover stoupá od roku 2014. Každá vrstva hory představuje jiné období marťanské historie. Posláním Curiosity je zkoumat, kde a kdy mohl starověký terén planety poskytnout živiny potřebné pro mikrobiální život, pokud se vůbec nějaké na Marsu vytvořily.
Údolí Gediz Vallis, spatřené z vesmíru roky před startem Curiosity, je jedním z hlavních důvodů, proč chtěl vědecký tým navštívit tuto část Marsu. Vědci se domnívají, že kaňon byl vytvarován proudy kapalné vody a kamení, které zanechaly hřeben balvanů a sedimentů táhnoucí se po úbočí hory. Cílem bylo lépe porozumět tomu, jak se tato krajina před miliardami let změnila, a přestože nedávné stopy pomohly, z dramatické krajiny je stále se co učit.
Od přistání Curiosity do oblasti vědci zkoumali, zda dávné povodně nebo sesuvy půdy vytvořily velké hromady trosek, které se zde zvedají ze dna kaňonu. Nejnovější stopy od Curiosity naznačují, že obojí hrálo roli: některé hromady pravděpodobně zanechaly prudké proudy vody a kamení, zatímco jiné se zdají být výsledkem spíše místních sesuvů půdy.
Tyto závěry jsou založeny na horninách nalezených v hromadách trosek: Zatímco kameny unášené vodními toky se zakulacují jako říční skály, některé z valů trosek jsou posety hranatějšími kameny, které mohly být uloženy suchými lavinami.
„Na Marsu to nebylo klidné období,“ řekla Becky Williamsová, vědkyně z Planetary Science Institute v Tucsonu v Arizoně a zástupkyně hlavního výzkumníka pro kameru Mast Camera neboli Mastcam. „Bylo zde vzrušující množství aktivit. Sledujeme několik toků skrz údolí, včetně intenzivních záplav a toků bohatých na balvany.“
Všechny tyto důkazy o vodě i nadále vyprávějí složitější příběh, než se původně očekávalo, a tým se dychtivě snažil odebrat vzorek horniny z kaňonu, aby se dozvěděl více. Zatímco sirné kameny byly příliš malé a křehké na to, aby mohly být vzorky odebrány vrtačkou, poblíž byl spatřen velký kámen přezdívaný „Mamutí jezera“. Inženýři roveru museli hledat část skály, která by umožnila bezpečné vrtání, a najít parkovací místo na svažitém povrchu.
Poté, co rover Curiosity vyvrtal svou 41. díru pomocí výkonného vrtáku na konci dvoumetrového robotického ramene, nasypal práškovou horninu do nástrojů uvnitř svého „břicha“ pro další analýzu, aby vědci mohli určit, z jakých hornin je skála vytvořena.
Obrázky – credit: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Zdroj: https://www.jpl.nasa.gov/news/nasas-curiosity-rover-discovers-a-surprise-in-a-martian-rock
autor: František