V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Kosmický interferometr a jeho klíčová součást – radioteleskop „Spektr-R“ slaví pět let práce na oběžné dráze, sdělil Jurij Kovalev, koordinátor vědeckého programu „Radioastron“.
Radioteleskop „Spektr-R“, jediný přístroj svého druhu na oběžné dráze vyrobený v Rusku, byl vypuštěn z kosmodromu Bajkonur přesně před pěti lety 18. července 2011. „Spektr-R“ je klíčovou složkou „Radioastronu“ – interferometru, který umožňuje spojit kapacity pozemních a kosmických radioteleskopů do jednoho virtuálního radioteleskopu obřích rozměrů.
Díky tomu může „Radioastron“ dosahovat velmi vysokého uhlového rozlišení – do sedmi mikrovteřin, což mu umožňuje nahlédnout do středů galaxií a také vidět „stín“ černé díry. Během uplynulých pěti let provedl několik zajímavých objevů, které změnily naše představy o struktuře galaxií a černých dírách.
Vědecký tým „Radioastronu“ nedávno informoval o objevení abnormálně vysoké jasnosti kvasarů, což mění naše představy o tom, jak fungují „chuchvalce“ hmoty z černých děr. Kromě toho „Spektr-R“ a jeho pozemní „bratranci“ odhalili neobvyklé vlastnosti radiových vln plazmatu v mezihvězdném prostředí, některé zvláštnosti v chování pulsarů, objevili množství kosmických maserů a uskutečnili množství jiných objevů, jejichž publikování nyní připravují vědecké skupiny projektu.
Činnost „Radioastronu“ se mnohokrát prodloužila, „Spektr-R“ bude na oběžné dráze minimálně do konce roku 2018. V rámci probíhajícího vědeckého programu budou vědci nadále zkoumat kosmické masery, fluktuaci mezihvězdného prostředí, chuchvalce hmoty z černých děr, aktivní galaktická jádra a jejich magnetická pole a také se pokusí podívat přes gravitační čočku v blízkosti kvasaru B0615+820 v souhvězdí Žirafy a změřit gravitační Rudý posuv.
Zdroj: http://ria.ru/science/20160718/1469689804.html
Další informace o projektu "Radioastron" najdete na https://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/aktuality-ak/radioastron-nejvetsi-kosmicky-radioteleskop.html
autor: Naďa Lenžová
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí