Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Tým oceánografů ze Scripps Institution of Oceanography ve spolupráci s kolegou z Chungnam National University a dalším z University of Hawaii zmapoval 19 000 dosud neznámých podmořských sopek ve světových oceánech pomocí radarových satelitních dat. Ve svém článku publikovaném v časopise Earth and Space Science skupina vědců popisuje, jak použili radarová družicová data k měření hromadění mořské vody, aby našli a zmapovali podmořské sopky, a vysvětluje, proč je důležité, aby to bylo provedeno.
Dno oceánu, stejně jako masy suché pevniny, představuje širokou škálu terénu. A stejně jako na suché zemi, prvky, které skutečně vynikají, jsou hory – v oceánu se jim říká podmořské hory. A stejně jako na souši mohou být vytvořeny tlakem tektonických desek proti sobě nebo výbuchem sopek. V současné době je zmapována pouze jedna čtvrtina mořského dna, což znamená, že nikdo neví, kolik podmořských hor existuje nebo kde by mohly být. To může být pro ponorky problém – americké ponorky se dvakrát srazily s podmořskými horami, což ohrozilo taková plavidla a jejich posádku. Ale nevědět, kde se podmořské hory nacházejí, představuje další problém. Zabraňuje oceánografům vytvářet modely zobrazující proudění oceánské vody po celém světě.
V tomto novém úsilí si výzkumný tým dal za úkol objevit a zmapovat co nejvíce podmořských hor a k tomu použil data z radarových satelitů. Takové satelity samozřejmě nemohou ve skutečnosti vidět podmořské hory, místo toho měří nadmořskou výšku mořské hladiny, která se mění v důsledku změn gravitační síly související s topografií mořského dna. Právě při tom našli 19 000 dříve neznámých podmořských hor.
Ve svém článku tým poznamenává, že další důležité důvody pro mapování dna oceánu zahrnují věci, jako je pomoc při těžbě na mořském dně – podmořské hory ukrývají obrovské množství minerálů vzácných zemin. Kompletnější mapy podmořských hor by také pomohly geologům lépe zmapovat tektonické desky a geomagnetické pole planety. Některé podmořské hory také poskytují útulek obrovskému množství mořského života.
Ale co je nejdůležitější, mají velmi silný vliv na proudění hlubokomořských oceánů. Jak proudy narážejí do podmořských hor, jsou vytlačovány vzhůru, nesou s sebou chladnější vodu a neznámým způsobem se mísí. Mapování takových proudů se stalo důležitějším, protože oceány absorbují více tepla a oxidu uhličitého z atmosféry a tání sladkovodních vod v důsledku probíhajících klimatických změn.
Zdroj: https://phys.org/news/2023-04-radar-satellite-reveals-previously-unknown.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí