Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Vědci z Planetary Science Institutu, vědecké organizace sídlící v Tusconu v Arizoně, nalezli důkazy existence několika hlubokých vodních pánví existujícími na Marsu před více jak 3 miliardami lety v oblasti známé jako Noctis Labyrinthus (Labyrint noci). Podle vědců připomíná oblast současný Tibet. Tento nový výzkum má podpořit teorii, že na Rudé planetě byl kdysi život.
Podle studie byla tato jezera formována za pomocí podzemní vody, která cirkulovala pod mohutnou tektonickou trhlinou, která se nachází podél Noctis Labyrinthus, jedné z největších sopečných náhorních plošin ve Sluneční soustavě. Pánev mohla být pokryta během stovek milionů let střídavě lávou a vodou, která vyvěrala na povrch tlakem z podzemních zdrojů. Mělká jezera se mohla vytvořit v těchto lávou pokrytých pánvích v posledních několika desítkách miliónů let.
J. Alexis Palmero Rodríguez, vedoucí výzkumu, poukazuje na to, že přítomnost kapalné vody dokládá fakt, že tento prostor mohl být epicentrum obyvatelného prostředí. „Teplotní rozpětí, přítomnost kapalné vody a dostupnost živin charakteristické pro obyvatelné prostředí na Zemi by mohly být s velkou pravděpodobností velmi důležité pro formování podobných zón na Marsu v oblastech s dlouhodobým výskytem vody a vulkanickými procesy,“ doplňuje Rodriguez. Existence ložiska soli a sedimentárních struktur možných marťanských „paleojezer“ jsou důležité pro hledání obyvatelných oblastí. „Možná, že aktivní hydrotermální systémy po miliardy let přispěly k formování těchto jezer,“ říká vědec.
Detekce těchto „paleojezer“ na Marsu je obzvlášť obtížná, jelikož se registrování vody v chladné, tenké atmosféře planety dokazuje jiným způsobem než na Zemi. „V tomto výzkumu se předpokládá, že Noctis Labyrinthus byl región podobný Tibetu, kde vysokohorská jezera ukazují jedinečný celek geografického útvaru,“ informuje Rodríguez.
Proto ve spolupráci s čínskou vládou navštíví v létě Rodríguez Tibet s cílem tuto oblast prozkoumat a zjistit její potencionál jako místa podobnému tomu na Rudé planetě.
Zdroj: http://www.abc.es/ciencia/
Tisková zpráva Planetary Science Institute
autor: Sylvie Gorková
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí