Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Vědci z Planetary Science Institutu, vědecké organizace sídlící v Tusconu v Arizoně, nalezli důkazy existence několika hlubokých vodních pánví existujícími na Marsu před více jak 3 miliardami lety v oblasti známé jako Noctis Labyrinthus (Labyrint noci). Podle vědců připomíná oblast současný Tibet. Tento nový výzkum má podpořit teorii, že na Rudé planetě byl kdysi život.
Podle studie byla tato jezera formována za pomocí podzemní vody, která cirkulovala pod mohutnou tektonickou trhlinou, která se nachází podél Noctis Labyrinthus, jedné z největších sopečných náhorních plošin ve Sluneční soustavě. Pánev mohla být pokryta během stovek milionů let střídavě lávou a vodou, která vyvěrala na povrch tlakem z podzemních zdrojů. Mělká jezera se mohla vytvořit v těchto lávou pokrytých pánvích v posledních několika desítkách miliónů let.
J. Alexis Palmero Rodríguez, vedoucí výzkumu, poukazuje na to, že přítomnost kapalné vody dokládá fakt, že tento prostor mohl být epicentrum obyvatelného prostředí. „Teplotní rozpětí, přítomnost kapalné vody a dostupnost živin charakteristické pro obyvatelné prostředí na Zemi by mohly být s velkou pravděpodobností velmi důležité pro formování podobných zón na Marsu v oblastech s dlouhodobým výskytem vody a vulkanickými procesy,“ doplňuje Rodriguez. Existence ložiska soli a sedimentárních struktur možných marťanských „paleojezer“ jsou důležité pro hledání obyvatelných oblastí. „Možná, že aktivní hydrotermální systémy po miliardy let přispěly k formování těchto jezer,“ říká vědec.
Detekce těchto „paleojezer“ na Marsu je obzvlášť obtížná, jelikož se registrování vody v chladné, tenké atmosféře planety dokazuje jiným způsobem než na Zemi. „V tomto výzkumu se předpokládá, že Noctis Labyrinthus byl región podobný Tibetu, kde vysokohorská jezera ukazují jedinečný celek geografického útvaru,“ informuje Rodríguez.
Proto ve spolupráci s čínskou vládou navštíví v létě Rodríguez Tibet s cílem tuto oblast prozkoumat a zjistit její potencionál jako místa podobnému tomu na Rudé planetě.
Zdroj: http://www.abc.es/ciencia/
Tisková zpráva Planetary Science Institute
autor: Sylvie Gorková