Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od roku 2017 funguje na hvězdárně ve Valašském Meziříčí vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. S jeho pomocí student olomouckého gymnázia Vojtěch Dienstbier pozoroval nově objevenou proměnnou hvězdu a jeho práce byla oceněna v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM.
V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.
Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.
Vědci z Planetary Science Institutu, vědecké organizace sídlící v Tusconu v Arizoně, nalezli důkazy existence několika hlubokých vodních pánví existujícími na Marsu před více jak 3 miliardami lety v oblasti známé jako Noctis Labyrinthus (Labyrint noci). Podle vědců připomíná oblast současný Tibet. Tento nový výzkum má podpořit teorii, že na Rudé planetě byl kdysi život.
Podle studie byla tato jezera formována za pomocí podzemní vody, která cirkulovala pod mohutnou tektonickou trhlinou, která se nachází podél Noctis Labyrinthus, jedné z největších sopečných náhorních plošin ve Sluneční soustavě. Pánev mohla být pokryta během stovek milionů let střídavě lávou a vodou, která vyvěrala na povrch tlakem z podzemních zdrojů. Mělká jezera se mohla vytvořit v těchto lávou pokrytých pánvích v posledních několika desítkách miliónů let.
J. Alexis Palmero Rodríguez, vedoucí výzkumu, poukazuje na to, že přítomnost kapalné vody dokládá fakt, že tento prostor mohl být epicentrum obyvatelného prostředí. „Teplotní rozpětí, přítomnost kapalné vody a dostupnost živin charakteristické pro obyvatelné prostředí na Zemi by mohly být s velkou pravděpodobností velmi důležité pro formování podobných zón na Marsu v oblastech s dlouhodobým výskytem vody a vulkanickými procesy,“ doplňuje Rodriguez. Existence ložiska soli a sedimentárních struktur možných marťanských „paleojezer“ jsou důležité pro hledání obyvatelných oblastí. „Možná, že aktivní hydrotermální systémy po miliardy let přispěly k formování těchto jezer,“ říká vědec.
Detekce těchto „paleojezer“ na Marsu je obzvlášť obtížná, jelikož se registrování vody v chladné, tenké atmosféře planety dokazuje jiným způsobem než na Zemi. „V tomto výzkumu se předpokládá, že Noctis Labyrinthus byl región podobný Tibetu, kde vysokohorská jezera ukazují jedinečný celek geografického útvaru,“ informuje Rodríguez.
Proto ve spolupráci s čínskou vládou navštíví v létě Rodríguez Tibet s cílem tuto oblast prozkoumat a zjistit její potencionál jako místa podobnému tomu na Rudé planetě.
Zdroj: http://www.abc.es/ciencia/
Tisková zpráva Planetary Science Institute
autor: Sylvie Gorková