V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Astronomům se podařilo pomocí kosmické observatoře Fermi Gamma-ray Space Telescope (start v červnu 2008) objevit vůbec první pulsar, který vyzařuje pouze záření gama. Pulsar je rychle rotující neutronová hvězda o hmotnosti srovnatelné s hmotností Slunce a průměru kolem 20 km, která vznikla při výbuchu supernovy. Otáčí se kolem rotační osy, jež není shodná s magnetickou osou pulsaru. Při rotaci může úzký svazek záření pravidelně zasahovat naši Zemi, pokud na ni směřuje (jedná se o tzv. majákový efekt). Astronomové to zaregistrují jako pulsování objektu – odtud název pulsar.
V současné době je známo asi 1 800 pulsarů, které „blikají“ především v oboru rádiového záření, některé i ve viditelném světle či rentgenovém záření. Vůbec první rádiový pulsar byl objeven v roce 1967. Nově objevený pulsar, který vyzařuje pouze gama záření, je „starý“ asi 10 000 roků a otáčí se rychlostí 3krát za sekundu.
Pulsar se nachází v pozůstatku po výbuchu supernovy označeném CTA 1, který je od Země vzdálen 4 600 světelných let – leží v souhvězdí Kefea. Předpokládá se, že gama pulsarů existuje ve vesmíru velké množství a další objevy by měly následovat.
Pulsar, objevený v mlhovině CTA 1, se nenachází v jejím středu, jak je patrno již z letmého pohledu na připojený snímek (poloha pulsaru je vyznačena). Exploze supernov mohou být asymetrické, při nichž je vzniklé neutronové hvězdě udělen pořádný „kopanec“, který ji vyšle na vesmírnou cestu. Na základě určení stáří pozůstatku po explozi supernovy a vzdálenosti pulsaru od středu vzniklé mlhoviny astronomové zjistili, že se pohybuje rychlostí přibližně 1,6 miliónu km za hodinu – což je typická rychlost pro tento typ objektů.
Astronomická družice Fermi Gamma-ray Space Telescope byla vypuštěna pod zkratkou GLAST (Gamma-ray Large Area Space Telescope). V srpnu letošního roku byla přejmenována na počest významného italského fyzika Enrica Fermiho (1901 až 1954), který byl průkopníkem ve výzkumu velmi energetických částic.
Zdroj: http://www.nasa.gov/mission_pages/GLAST/news/gr_pulsar.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí