V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Přírodní zákony jsou stejné ve vzdáleném vesmíru jako u nás na Zemi. Vyplývá to z nových výzkumů, provedených mezinárodním týmem astronomů, jehož členem je i Christian Henkel (Max-Planck-Institut für Radioastronomie, Bonn, SRN). Jejich závěry, publikované 20. 6. 2008 v časopise Science ukazují, že jedno z nejdůležitějších fyzikálních čísel – poměr hmotnosti protonu a elektronu – má téměř přesně stejnou hodnotu v galaxii vzdálené 6 miliard světelných roků jako hodnota zjištěná v pozemských laboratořích: přibližně 1836,15.
Podle astrofyzika Michaela Murphyho, hlavního autora studie, se jedná o velmi důležitý objev. Doposud mnoho vědců diskutovalo o tom, zda se fyzikální zákony nemohou měnit v závislosti na čase či poloze ve vesmíru. „Jsme schopni prokázat, že fyzikální zákony jsou stejné v této velmi vzdálené galaxii jako u nás na Zemi,“ dodává Murphy.
Astronomové to zjistili pohledem zpět v čase na kvasar s označením B0218+367. Světlo kvasaru, které dostihne Zemi po 7,5 miliardy roků trvající cestě vesmírem, bylo částečně pohlceno plynným amoniakem v galaxii, nacházející se mezi kvasarem a Zemí. Čpavek není užitečný jen k čištění koupelen, ale je také ideální molekulou k testování našich fyzikálních poznatků o vzdáleném vesmíru.
Jak světlo kvasaru cestuje směrem k Zemi, vesmír se neustále rozpíná, čímž se prodlužuje vlnová délka světla (dochází ke zčervenání světla). V případě tohoto pozorování inkriminovaná galaxie, nacházející se mezi Zemí a kvasarem, působila rovněž jako gravitační čočka (dráha světla je zakřivena).
Spektroskopická pozorování molekul amoniaku byla vykonána pomocí radioteleskopu o průměru antény 100 m (Effelsberg) na vlnové délce 2 cm (v důsledku rudého posuvu posunuta z původní hodnoty 1,3 cm). Vlnové délky, na kterých čpavek pohlcuje rádiové záření kvasaru, jsou velmi citlivé na toto zvláštní fyzikální číslo – na poměr hmotnosti protonu a elektronu.
„Porovnáním absorpce záření amoniakem s jinými molekulami jsme schopni stanovit hodnotu poměru hmotnosti protonu a elektronu pro tuto galaxii a potvrdit, že má stejnou hodnotu jako na Zemi,“ říká Christian Henkel, odborník na molekulární spektroskopii a spoluautor studie.
Snahou astronomů je průběžně testovat přírodní zákony v nejrůznějších oblastech vesmíru a v nejrůznějších časových obdobích, jak jen je to možné, aby mohli zjistit, jak dobře tyto zákony odpovídají doposud neprozkoumaným situacím. K tomu potřebují vypátrat více „pohlcujících“ galaxií. Podle Murphyho by tento problém mohl být vyřešen pomocí navrhovaného radioteleskopu SKA (Square Kilometre Array). „SKA je největší a nejambicióznější mezinárodní projekt radioteleskopu, jaký byl doposud navržen. Jakmile bude zkompletován, bude mít obrovskou sběrnou plochu, čímž nám umožní prozkoumat mnohem více absorbujících galaxií.“ Zda bude radioteleskop SKA postaven v západní Austrálii či v jižní Africe, bude vyřešeno do dvou let.
Zdroj: http://www.mpifr-bonn.mpg.de/public/pr/pr-munh3-en.html
autor: František Martinek