Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Pozorování vzdáleného vesmíru neozbrojeným zrakem.
Příroda byla 19. března výjimečně štědrá a během jediného dne darovala astronomům čtyři gama záblesky. Tím to ale nekončí, neboť jeden z nich byl nejsvítivějším objektem, jaký jsme kdy ve vesmíru pozorovali. Přesto že se nacházel v galaxii vzdálené miliardy světelných let, mohli jsme jej na malou chvíli spatřit i neozbrojenýma očima.
Gama záblesky (GRB) jsou krátká vzplanutí vysoce energetického gama záření, jenž trvají od zlomků sekundy po pár minut. Uvolněním obrovského množství energie ve velmi krátké době se z nich stávají nejbouřlivější procesy ve vesmíru od dob Velkého třesku. Jak je dnes všeobecně přijímáno, většina zrdojů GRB pochází ze srážek masivních, rychle rotujících hvězd s černými děrami.
Než můžeme spatřit gama záblesky vlastníma očima, bývají objeveny dalekohledy ve vesmíru. Poté, co se uvolní silný záblesk vysokoenergetického záření, bývá tento záblesk nakrátko pozorovatelný i ve viditelném světle a jemu blízkém infračerveném světle. Tento „dosvit“ velice rychle slábne, a tak je podrobná analýza možná pouze po několik málo hodin po jeho objevení. Analýza je ovšem důležitá, zvláště pro určení vzdálenosti zdroje, a tudíž i jeho absolutní jasnosti.
Gama záblesk GRB 080319B byl objeven satelitem NASA/STFC/ASI Swift. „Jednalo se o natolik jasný zdroj, že nakrátko téměř oslepil přístroje na družici Swift,“ říká ital Guido Chincarini, ředitel výzkumného týmu Swiftu. Dosvit gama záblesku byl následně nalezen v souhvězdí Pastýře a množství pozemních dalekohledů ihned zaměřilo svoji pozornost k tomuto novému přírůstku na obloze. Zachytillo jej i několik kamer, pracujících na dalekohledech, jenž neustále snímkují značnou část oblohy, včetně kamery TORTORA, připojené k 0,6 metrovému dalekohledu REM. Ten je umístěn na La Silla a je schopen pořizovat jednotlivé snímky ve výjimečně krátkých časových intervalech.
„Pořídili jsme snímky krátce po začátku záblesku (několik sekund) a objekt je na nich natolik jasný, že by snad mohl být vidět i neozbrojenýma očima,“ říká Stefano Covino z REM týmu. „Bylo neuvěřitelné pozorovat, jak rychle se objekt během pozorování měnil,“ dodává Sergey Karpov z TORTORA týmu.
Astronomové používají tzv. stupnici magnitudy, ve které mají méně jasné objekty vyšší magnitudu. Na tmavé obloze dokáže člověk očima spatřit zdroje do jasnosti šesté magnitudy. GRB 080319B tuto hranici mírně překročil, přestože pouze na méně než minutu.
K záblesku vzhlédl rovněž jeden z 8,2 metrových dalekohledů na VLT, a to díky speciálnímu postupu, nazývanému systém rychlé odezvy (viz ESO 17/07). Ten umožňuje automatická pozorování bez zásahu člověka. Na žádost týmu Fabrizia Fiora začal 10 minut po objevení záblesku sbírat UVES (spektrograf s vysokým rozlišením) nesmírně cenná data. Druhý tým potom využil UVES k určení vzdálenosti záblesku.
„Navzdory své oslepující jasnosti explodoval záblesk v galaxii vzdálené 7,5 miliard světelných let,“ říká Paul Vreeswijk, vedoucí druhého týmu. „Jednalo se výjimečně silný zdroj, zváště ve viditelné části spektra. Ve skutečnosti se jednalo o nejjasnější pozorovaný objekt v celé historii astronomie . Pro srovnání, kdyby záblesk pocházel z naší Galaxie, z noci by se na několik minut stal den.“
Světelná křivka z přístroje TORTORA je k dispozici zde: http://vo.astronet.ru/~karpov/grb080319b_lc_10_shifted.gif .
Multimedia: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/phot-08-08.html
Zdroj: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/pr-08-08.html
autor: Tomáš Mohler