Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.

Měsíc září má tradičně nejvíc jasných nocí v roce, ani letošní rok nebyl výjimkou. V letošním roce jsem jich využil třináct k pozorování proměnných hvězd. Říjen už nemá takovou nabídku jasných nocí, letos jsem jich využil pouze šest. Během tohoto období bylo ze dvou pozorovacích stanovišť pořízeno 12 322 měření CCD kamerami.
Během těchto měsíců jsem se soustředil na pozorování slabých zákrytových proměnných hvězd. Cílem bylo otestovat dalekohled ve východní kopuli se zrcadlem o průměru 355 mm: jaký má dosah a jak slabé hvězdy je možné ještě pozorovat. Výběr hvězd byl více méně náhodný. Nakonec se ukázaly zajímavé výsledky. Z vybraných hvězd kolem 14. magnitudy a slabší se ukázalo, že většinou jsou velmi málo sledované, případně je v databázi uvedeno pouze objevové pozorování. Z toho pramení nejisté určení doby oběhu složek dvojhvězdy. To byl i případ zákrytové dvojhvězdy EW Del. Efemeridy z katalogu GCVS uvádí základní minimum Mo=30613,6896 a periodu 0,391047 dne (v časové míře to je 9h 23min 6,46 s). Obrázek 1 ukazuje tzv. fázovou křivku pro tuto hvězdu pro výše uvedené efemeridy. Na první pohled je jasné, že pozorování na sebe nenavazují, tedy že je špatně určená perioda. Pokud přepočítáme hodnotu podle současných pozorování, vychází perioda na 0,39233 dne (viz obrázek 2), v časové míře o 1 minutu a 51 sekundu delší. I taková malá odchylka se na fázové křivce může zjistit.


Objevily se i další zajímavosti. Například u hvězd HH Lac, MU Lac a V954 Oph nebyly změny pozorovány vůbec, ačkoliv se také má jednat o krátkoperiodické zákrytové dvojhvězdy. I v tomto případě se jedná o velmi slabé hvězdy, slabší než 15. magnituda. Je velmi pravděpodobné, že některá původní pozorování mohou být chybná, respektive nepřesná. V minulosti se pozorovalo zpravidla fotografickou metodou a u slabších hvězd mohlo dojít k nesprávné interpretaci naměřených dat. Citlivější současná CCD technika zřejmě odhalí i další podobné případy.
autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí