Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Měsíc září má tradičně nejvíc jasných nocí v roce, ani letošní rok nebyl výjimkou. V letošním roce jsem jich využil třináct k pozorování proměnných hvězd. Říjen už nemá takovou nabídku jasných nocí, letos jsem jich využil pouze šest. Během tohoto období bylo ze dvou pozorovacích stanovišť pořízeno 12 322 měření CCD kamerami.
Během těchto měsíců jsem se soustředil na pozorování slabých zákrytových proměnných hvězd. Cílem bylo otestovat dalekohled ve východní kopuli se zrcadlem o průměru 355 mm: jaký má dosah a jak slabé hvězdy je možné ještě pozorovat. Výběr hvězd byl více méně náhodný. Nakonec se ukázaly zajímavé výsledky. Z vybraných hvězd kolem 14. magnitudy a slabší se ukázalo, že většinou jsou velmi málo sledované, případně je v databázi uvedeno pouze objevové pozorování. Z toho pramení nejisté určení doby oběhu složek dvojhvězdy. To byl i případ zákrytové dvojhvězdy EW Del. Efemeridy z katalogu GCVS uvádí základní minimum Mo=30613,6896 a periodu 0,391047 dne (v časové míře to je 9h 23min 6,46 s). Obrázek 1 ukazuje tzv. fázovou křivku pro tuto hvězdu pro výše uvedené efemeridy. Na první pohled je jasné, že pozorování na sebe nenavazují, tedy že je špatně určená perioda. Pokud přepočítáme hodnotu podle současných pozorování, vychází perioda na 0,39233 dne (viz obrázek 2), v časové míře o 1 minutu a 51 sekundu delší. I taková malá odchylka se na fázové křivce může zjistit.


Objevily se i další zajímavosti. Například u hvězd HH Lac, MU Lac a V954 Oph nebyly změny pozorovány vůbec, ačkoliv se také má jednat o krátkoperiodické zákrytové dvojhvězdy. I v tomto případě se jedná o velmi slabé hvězdy, slabší než 15. magnituda. Je velmi pravděpodobné, že některá původní pozorování mohou být chybná, respektive nepřesná. V minulosti se pozorovalo zpravidla fotografickou metodou a u slabších hvězd mohlo dojít k nesprávné interpretaci naměřených dat. Citlivější současná CCD technika zřejmě odhalí i další podobné případy.
autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí