V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Měsíc říjen byl nezvykle přívětivý a poskytl dostatek jasných nocí. Během deseti nocí se podařilo pořídit 9391 měření zákrytových proměnných hvězd.
Před několika lety jsem na základě zajímavého průběhu O-C diagramu zařadil do programu zákrytovou dvojhvězdu CC Peg. U té se pozoruje za posledních 18 let pozvolné zkracování periody. Objev této proměnné hvězdy oznámil v roce 1926 Shapley, ale dalších 68 let ji nikdo nepozoroval. Další éra pozorování nastává až v roce 1994, kdy fotometrii této hvězdy pořizuje Franz Agerer a dlouhodobě se jí věnuje. To vyústilo v objev dvou nových zákrytových dvojhvězd. První byla v roce 2006 pod označením USNO A2.0 1125-18642389 zákrytová dvojhvězda s periodou 0,352655 dne (Mo=2453233,548 , amplituda 14.6 – 15.0 mag ). Objev druhé proměnné hvězdy byl oznámen v roce 2010. V blízkosti CC Peg se nachází zákrytová dvojhvězda typu Algol s periodou 2,954177 dne (Mo=2453251,4755 amplituda 14,39 – 14,85 mag) pod katalogovým označením USNO B1.0 1183-0597128.
Tento měsíc jsem zaměřil pozornost na CC Peg z důvodu pořízení nového minima a potvrzení trendu v O-C diagramu. Kromě tří známých proměnných hvězd se mi podařilo v blízkosti tohoto hvězdného pole objevit novou zákrytovou dvojhvězdu. Po dobu tří po sobě jdoucích nocí bylo možné ze získaných dat sestrojit celou fázovou křivku. Podle předběžných výsledků se jedná o krátkoperiodickou zákrytovou dvojhvězdu typu W UMa (perioda 0,3366 dne, základní minimum Mo=2456222,40444). Jedná se o poměrně slabou hvězdu s amplitudou změn 15,3 – 16,0 magnitudy. Další pozorování umožní zpřesnit základní parametry. V katalogu CzeV má pořadové číslo 444.

Obrázek 1: O-C diagram pro hvězdu CC Peg. Červený kroužek představuje napozorované minimum
z 19. října 2012 a potvrzuje předchozí trend.

Obrázek 2: CCD snímek s označenými polohami proměnných hvězd. Snímek byl pořízen pomocí CCD kamery G2 na dalekohledu Celestron 355mm na hvězdárně ve Valašském Meziříčí.

Obrázek 3: Fázová křivka CzeV 444 s periodou 0,3366 dne pro základní minimum Mo=2456222,40444.
autor: Ladislav Šmelcer
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí