S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Laická veřejnost, tedy lidé, kteří se rádi podívají na nebeské divadlo, jakým jsou Perseidy v srpnu či Geminidy v prosinci, asi často neuvažují o tom, odkud tato tělíska pocházejí a že mohou představovat pro lidstvo velké nebezpečí. Vědci však o tomto možném problému vědí a neustále se snaží přijít na to, jak mu předejít.
Meteory jsou pozůstatky po rozpadu komet a asteroidů obíhajících kolem Slunce. Když tato tělesa protnou dráhu naší Země, můžeme je na obloze pozorovat jako světelný jev, který nazýváme meteor. Někdy se stane, že část tělesa dopadne za povrch a pak hovoříme o takzvaném meteoritu. Údaje získané z nové kamery pomohou vědcům lépe porozumět tomu, která mateřská tělesa by mohla v podobě meteoritů představovat hrozbu pro Zemi.
Právě z tohoto důvodu byla minulý týden nainstalována speciální kamera na mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Ta bude po dva roky sledovat stopy meteorických rojů v zemské atmosféře. Zařízení Meteor pomůže vědcům lépe pochopit složení asteroidů a komet, které křižují zemskou dráhu, a zjistit, jaký vliv mají tyto objekty na naši planetu. To může v budoucnosti ochránit Zemi před možnou kolizí s asteroidem či jiným tělesem z vesmíru.
Pozorování touto metodou nabízí mnoho výhod oproti tradičnímu pozorování, ať už pozemnímu či v letadlech. Pozorování z vesmíru totiž není ovlivněno oblačností či rušeno atmosférou. Zatímco přístroje na Zemi mají jen omezenou pozorovací dobu a malé zorné pole, kamera namontovaná na vesmírné stanici může meteory zaznamenávat přibližně 560 minut denně. Tedy po celou dobu, kdy je kamera společně se stanicí na noční straně dráhy.
Umístění kamery na Destiny modelu na stanici ISS
Po instalaci bude tato kamera pracovat většinu času v automatickém režimu. Hlavní vedoucí projektu Michael Fortenberry dodává, že posádka bude muset jen zaostřit objektiv a zajistit výměnu pevných disků pro ukládání obrazového záznamu. Analýzu dat budou provádět dodatečně vědci až na Zemi. Vědci pak mohou využít tyto záznamy k získání informací o velikosti těles na základě jeho zaznamenané světelné křivky. Kromě identifikace meteorů a monitorování jejich aktivity je hlavním úkolem přístroje určení chemického složení meteoroidů. K tomu slouží difrakční mřížka, která rozloží procházející světlo do různých vlnových délek. Tedy jednoduše řečeno, poskytne nám spektrum meteoru. Spektra nám pak poskytnou informace o zastoupení jednotlivých prvků v meteoroidech.
Kamera má za úkol zaznamenat 12 nejznámějších meteorických rojů během roku. Dalším cílem je samozřejmě i zaznamenání činnosti slabých rojů. Je zde také šance najít nové roje, či pozorovat meteory z neočekávaných zdrojů, jako je například kometa Ison.
Výzkum, který bude realizován zařízením Meteor, bude také zaměřen na monitorování meteoroidů mimo atmosféru Země, například prostřednictvím Crew Earth Observations (CEO).
Výzkum meteorických rojů neprobíhá pouze v USA, ale také profesionální a amatérští astronomové v České a Slovenské republice se snaží o získání většího množství informací o složení meteoroidů, o drahách těchto drobných tělísek, ale také o případném riziku dopadu meteoritů na Zemi.
Databáze EDMOND
Velký podíl na sledování meteorů u nás a na Slovensku (a tedy následné přiřazení meteorů k příslušnému roji a zjištění drah meteoroidů) mají kamery zaznamenávající meteory patřící do sítě CEMENT. Ta je součástí celosvětové databáze EDMOND. Ta vznikla v roce 2010 spojením národních sítí a neustále se rozšiřuje.
Během maxima meteorického roje Lyrid, tedy 22.4. v nočních hodinách, byla v rámci projektu SDS (Společně do stratosféry) v gondole stratosférického balonu společně s dalšími experimenty vypuštěna kamera sítě CEMeNT, která měla za úkol zachytit meteory ze stratosféry. Jednalo se o projekt Hvězdárny Valašské Meziříčí a slovenské organizace SOSA (Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity). Kromě jiného zaznamenala kamera také světelné znečištění, viz obrázek níže. Další podobná akce se plánuje na prosinec, tedy na maximum Geminid.
Souhrnný snímek světelného znečištění z balonu, autor: Roman Piffl
V červenci 2014 byla namontována na jižní budovu Hvězdárny ve Valašském Meziříčí v pořadí již třetí kamera na meteory, která bude sloužit jako spektrograf. Kamera je vybavena difrakční mřížkou s hustotou 500 čar/mm a rozlišení v rámci analýzy spektra meteoru je 3 nm/px. Jak jsem již psala dříve, v případě zaznamenání spektra meteoru jsme schopni určit jeho složení a také jeho dráhu ve Sluneční soustavě. Tyto informace nám pomohou identifikovat původ, popř. mateřské těleso těchto nejmenších tělísek vyskytujících se ve Sluneční soustavě.
Kameru vybavenou spektrografem má pouze vědecké pracoviště ASÚ AVČR Ondřejov. V blízké budoucnosti se však bude montovat kamera se spektrografem také na hvězdárně ve Zlíně.
Takže až se příště budete dívat na meteory, můžete si toto vesmírné divadlo užít bez obav, jelikož profesionální a amatérští vědci z celého světa na to bedlivě dohlížejí.
Zdroj: http://phys.org/news/2014-08-meteor-showers-space.html
https://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/aktuality-ak/videopozorovani-meteoru-a-pocatky-site-edmond.html
https://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/aktuality-ak/pozorovani-a-vyzkum-lyrid-v-roce-2014.html
autor: Sylvie Gorková