Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Velká jarní díra končí a my se po třech a půl měsících slabé meteorické činnosti brzo dočkáme první výraznější změny – meteorického roje Lyrid. Tento roj můžeme pozorovat přibližně od 16. do 26. dubna. Maximum letos nastává z 22. na 23. dubna, tedy v noci z úterý na středu, a trvá pouze několik hodin. Odhad doby hlavního maxima roje je od 15h (SELČ) do 23h (SELČ), jako nejpravděpodobnější se jeví 20h (SELČ).
Během hodiny můžeme vidět až 15 meteorů. Nejlepší podmínky pro pozorování Lyrid budou letos v první polovině noci, později začne jejich pozorování rušit svit Měsíce, který vychází kolem 2h ráno. Avšak nevýhodou je, že v první polovině noci se radiant roje nachází jen nízko nad obzorem.
Mateřskou kometou roje je periodická kometa C/1861 G1 (Thatcher), kterou objevil v dubnu roku 1861 americký profesor a astronom Albert E. Thatcher.
Lyridy sice nepatří k nejsilnějším meteorickým rojům, přesto ho můžeme zařadit mezi ty nejznámější. Radiant (místo, ze kterého meteory jakoby zdánlivě vylétají) se nachází v souhvězdí Lyry.
Radiant roje Lyrid a jeho pozice o půlnoci 22./23. dubna. V je východ, Jasná hvězda uprostřed je Vega (alfa Lyr).
Jak již bylo zmíněno, aktivita Lyrid není v extrémně silná (ve srovnání s hlavními roji v průběhu roku). Přesto Lyridy zůstávají jedním z nejznámějších a nejzajímavějších rojů. Proč tomu tedy tak je?
Jsou k tomu hned dva důvody. První z nich je, že pozorování tohoto roje bylo zaznamenáno již před 2600 lety, což je mnohem déle než u jakéhokoliv jiného roje. Druhý důvod je pro nás pozorovatele ještě zajímavější – tento roj zažil během své historie meteorické deště, kdy se jeho činnost mnohokrát zvýšila, a to až na 600 meteorů za hodinu. Příčina tohoto dění se i nadále zkoumá. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení však stále zůstává, že roj je pod vlivem gravitačních poruch planety Saturn.
Novodobé pozorování roje díky kamerové síti
V současné době víme o tomto roji nové informace hlavně díky databázi drah meteoroidů EDMOND. Ve stávající databázi (verze 4.0) bylo nalezeno 806 drah, které podle katalogu IAU MDC (J8) patří k roji Lyrid. Pro přiřazení jednotlivých drah k tomuto roji bylo použito Drummondova kritéria podobnosti drah (v porovnání se střední dráhou roje) s maximální hodnotou D´<0,1, maximum činnosti roje bylo zjištěno v solární délce (sol) 32,0° (22.4.) a poloha radiantu (RA/DEC) 272°/33,4°.
Projekce drah Lyrid ve Sluneční soustavě, autor: Jakub Koukal
Průměrná rychlost Lyrid byla stanovena na 46,2 km/s, meteory roje tedy patří mezi ty rychlejší, které můžeme v průběhu roku pozorovat.
Společný projekt Hvězdárny Valašské Meziříčí a organizace SOSA
Na maximum roje, tedy 22.4. ve 22h (SELČ), proběhne v rámci příhraniční spolupráce projekt SDS (Společně do Stratosféry) let stratosférického balonu se startem z hvězdárny v Partizánskom. Jedná se o společný projekt Hvězdárny Valašské Meziříčí a slovenské organizace SOSA (Slovenská organizácia pre vesmírne aktivity).
V gondole stratosférického balonu bude (mimo jiných experimentů) umístěna také kamera sítě CEMeNT, která se společně s pozemními stanicemi sítí CEMeNt, HMN, PFN a SVMN pokusí zachytit vícestaniční meteory.
Osazení kamery experimentu pro snímání meteorů
Pozorovat může každý
Pokud se tedy počasí opět zlepší, zkuste se i vy příští týden (nejlépe v noci z úterý na středu) podívat na noční oblohu. Nejlepší způsob je lehnout si do spacáku či lehátka. Meteory vylétají od souhvězdí Lyry, vidět je však můžeme po celé obloze.
Zdroje:
EDMOND (v 4.0)
http://www.imo.net/imc2013/sites/default/files/s14.pdf
http://meteorshowersonline.com/lyrids.html
http://www.imo.net/calendar/2014
autor: Sylvie Gorková