Videopozorování meteorů a počátky sítě EDMOND

V obou posledních článcích jsem se zmiňovala o databázi drah meteoroidů EDMOND. Proto jsem se rozhodla činnost této sítě přiblížit čtenářům podrobněji a povědět jim také něco o vzniku, vývoji, použité technice a výsledcích této sítě.

Co je vlastně EDMOND?

EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database) je databáze drah, která je vypočítaná z dat získaných každodenním pozorováním meteorů pomocí videokamer, které jsou rozmístěné po celém světě. Jedná se tedy o nadnárodní databázi, která spojuje národní video sítě. Vznikla v roce 2011 spojením dosavadních sítí. V současné době spojuje 10 národních sítí: Česko, Slovensko, Itálie, Francie, Polsko, Maďarsko, Bosna a Hercogovina, Velká Británie, Ukrajina a Brazílie. V EDMONDu je také začleněna kompletní databáze sítě IMO VMN (International Meteor Organization Video Meteor Network), a také nezávislá chorvatská síť CMN (Croatian Meteor Network).

Proč vlastně videometeory? A jaké jsou tedy cíle videopozorování?

Proč je vlastně dobré pozorovat meteory pomocí videokamer? Odpověď je jednoduchá. Ani zkušený pozorovatel s mnoholetou zkušeností nezakreslí dráhu meteoru do gnomonické mapy hvězdné oblohy správně. Tudíž není možné přesně vypočítat atmosférickou dráhu meteoru.

Při videopozorování to není problém. Cílem je tedy výpočet dvoj a vícestaničních drah meteoroidů, analýza mateřských těles meteorických rojů a také vyhledávání nových meteorických rojů. Důležitá je také analýza slabých rojů. Aby tohle všechno bylo možné, je dobré budovat sesterské videostanice pro vícestaniční analýzu ve vzdálenosti od sebe minimálně 30 a maximálně 300 km.

Zákresy meteorického roje Lyrid z roku 2008 od J.Koukala a P. Habudy

Použitá technika

Kromě SVMN používají všechny amatérské stanice citlivé analogové CCTV kamery postavené na CCD čipech Sony (1/2 ExView HAD, 1/3 Super HAD II) s běžným rozlišením 720 × 576 pixelů a s varifokálními objektivy, které mají ohnisko 3 až 8 mm a světelnost mezi f/0,8 a f/1,4.

Většina stanic používá na zaznamenání meteorů software UFO Capture, pro zpracování dat pak UFO Analyzer. Celý balíček se pak nazývá UFO Tools. Pouze maďarská síť a síť IMO VMN využívá MetRec, jehož autorem je Sirko Molau. Rozměr zorného pole stanic je ±70° v horizontálním směru. Stanice dokáží zachytit meteory, které jsou jasnější než  +2,5 magnitudy. Avšak ani UFO Capture ani MetRec nezaručí 100procentní úspěšnost zaznamenání meteorů v zorném poli kamery. Velmi záleží na výkonu konkrétní kamery a místních podmínkách. Průměrná sestava zachytí v průběhu jasné noci 5 až 10 meteorů, při zvýšené aktivitě rojů 30 až 50 meteorů, při maximu aktivity silných rojů (Perseidy, Geminidy, Quadrantidy) až 400 videometeorů.

Náhled Ufo Analyzer

Počátky sítě

Abychom nahlédli do úplných počátků této sítě, musíme se vrátit do roku 2007, kdy 1. 4. Astronomická a geofyzikální observatoř UK v Modré (AGO) na Slovensku  začala systematické pozorování celooblohovou CCD kamerou (Watec 120 N a Watec 902) se zesilovačem jasu obrazu Dedal 2. Jako software pro zpracování dat byl použit balík programů UFO Tools (Ufo Capture, Ufo Analyzer, Ufo Orbit).

První slovenská amatérská stanice pro pozorování meteorických rojů vznikla v Bratislavě (stanice Bratislava-Cukrová) a založil ji Roman Piffl. Jednalo se vlastně o první stanici budoucí sítě CEMeNt (Central European Meteor Network). Stanice měla toto vybavení: kamera Watec 902 s objektivem Rainbow F/1,4, jako software pro zpracování dat byl použit balík programů UFO Tools (Ufo Capture, Ufo Analyzer, Ufo Orbit).

V prosinci 2008 se konal v Brně seminář SMPH, kde pánové Roman Piffl a Ivan Majchrovič přednesli prezentaci o CCD systémech pro sledování meteorů (použita kamera Watec 902) s využitím běžně dostupné CCTV techniky.

V roce 2009 byla na AGO vyměněna původní kamera za DMK s rozlišením 1280 x 960 pixelů (2009), limitní magnituda hvězd +5,5 mag, meteorů do +3,5 mag. Použitý je objektiv typu "rybí oko" Canon 2,4/15 mm, zesilovač jasu obrazu Mullard a zobrazovací objektiv Meopta 1,9/16 mm. Stanice je plně automatická, v kompaktním plastovém obalu, elektronicky ovládané komponenty jsou řízeny elektronikou a procesorem (P.Zigo).

První spolupráce

Spolupráce mezi jednotlivými sítěmi začala v červenci 2009, kdy se podařilo získat první dráhu meteoroidu výměnou dat mezi amatérskou stanicí Bratislava-Cukrová (CEMeNt) a celeooblohovou kamerou stanice AGO v Modre (SVMN).

Nedlouho poté, v září 2009, byla vybudována druhá stanice v Arboretě SAV v Tesárkych Mlyňanoch (ARBO).

Na obrázku vpravo je meteor z 9. 7. 2009 ze stanice Bratislava-Cukrová, ze kterého byla vypočítána první dráha.

„První“

První seminář zaměřený na videopozorování meteorických rojů na AGO FMFI UK v Modre se konal v září 2009.
První videopozorování outburstu meteorického roje CCD technikou - Leonidy, 11.2009.
První "mezinárodní" vícestaniční meteor mezi stanicemi Bratislava-Cukrová a PFN 24 (Polish Fireball Network) - 12.2009.

O zapojení Hvězdárny Valašské Meziříčí do sítě se dočtete příště, v pokračování článku.

Zdroj:

cement.fireball.sk/

autor: Sylvie Gorková