Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Povrch hvězdy Betelgeuse
05.02.2010
Betelgeuse patří mezi obří hvězdy. Pokud by se nacházela ve středu Sluneční soustavy, její „povrch“ by sahal až ke dráze Jupiteru. Je od nás tak daleko, že se i v největších dalekohledech jeví jako jasný bod. Astronomové přesto s využitím interferometrie na infračervených vlnových délkách dokázali rozlišit povrch hvězdy a rekonstruovat tuto „fotografii“ rudého veleobra.
K pozorování byly využity tři dalekohledy Infrared Optical Telescope Array (IOTA) na Mount Hopkins (Arizona), pracující v oboru infračerveného záření, které prováděly pozorování současně jako interferometr.
Na první pohled je vidět dvě velké jasné skvrny. Jedná se o ohromné konvektivní buňky, které vystupují zpod povrchu hvězdy. Jsou světlejší, protože jsou teplejší než zbytek povrchu, ale obě skvrny včetně povrchu jsou chladnější než Slunce. Pro srovnání: na povrchu Slunce můžeme pozorovat tmavé skvrny srovnatelné s průměrem Země. Světlé skvrny na povrchu Betelgeuse jsou svojí velikostí srovnatelné se vzdáleností Země od Slunce. Betelgeuse, hvězda ze souhvězdí Orion, je od Země vzdálena asi 600 světelných let.
Betelgeuse je první hvězdou, kterou se podařilo vyfotografovat jako skutečný „kotouček“. Zásluhu na tom měl Hubblův kosmických dalekohled (HST), který pořídil 3. 3. 1995 snímek vůbec první hvězdy (kromě Slunce), na němž hvězda vypadá jako plošný objekt. Doposud byly hvězdy pozorovány pouze jako bodové zdroje.
Zdroj: http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/astropix.html
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz