Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
Co může Galaktická obyvatelná zóna (GHZ – Galactic Habitable Zone), což je oblast Galaxie, kde se podle hypotézy může vyvíjet složitý život, naučit vědce o hledání správných hvězd, které by mohly mít obyvatelné planety? Právě tímto se zabývá nedávná studie přijatá k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics. Mezinárodní tým vědců zkoumal souvislost mezi migrací hvězd a tím, co by to mohlo znamenat pro hledání obyvatelných planet v naší Galaxii. Tato studie má potenciál pomoci vědcům lépe pochopit astrofyzikální parametry pro hledání obyvatelných světů mimo Zemi a dokonce i života, jak ho známe.
Pro studii vědci použili řadu počítačových modelů k simulaci toho, jak by hvězdná migrace mohla ovlivnit polohu a parametry GHZ. Modely zahrnovaly scénáře s hvězdnou migrací i bez ní, aby se zjistily statistické pravděpodobnosti vzniku terestrických (skalnatých) planet kolem hvězd v celé Galaxii. Vědci také použili model chemické evoluce k určení vzniku a vývoje naší Galaxie, konkrétně s ohledem na její tloušťku.
Nakonec vědci zjistili, že hvězdná migrace ovlivňuje vznik obyvatelných planet ve vnějších oblastech Galaxie. Je to proto, že hvězdná migrace vede k přerozdělení hvězd v celé Galaxii, přičemž tým odhaduje 5krát vyšší pravděpodobnost hvězdné migrace, která povede ke vzniku hvězd s obyvatelnými planetami, ve srovnání s absencí hvězdné migrace. Tým dále zjistil, že plynní obři by mohli ovlivňovat vznik terestrických planet ve vnitřních oblastech Galaxie.
Článek ve svých závěrech uvádí: „V této studii jsme ve srovnání s předchozími analýzami prezentovanými v literatuře významně rozšířili zkoumání prostoru parametrů definujících Galaktickou obyvatelnou zónu. Naše zjištění jsou obzvláště relevantní v kontextu nadcházejících vesmírných misí, jako je například mise ESA s názvem PLANetary Transits and Oscillations of Stars (PLATO), vesmírná mise ESA s názvem Ariel a Large Interferometer For Exoplanets (LIFE). Tyto mise poskytnou bezprecedentní data o planetárních vlastnostech, orbitální architektuře a složení atmosfér planet.“
Pojem GHZ vychází z dlouholeté myšlenky obyvatelné zóny (HZ), což je specifická vzdálenost, ve které musí planeta obíhat kolem své hvězdy, aby na jejím povrchu existovala kapalná voda. Tato myšlenka byla poprvé představena v 50. letech 20. století. Stejně jako všechny vědecké pojmy se i myšlenka GHZ od svého prvního představení v 80. letech 20. století v průběhu času vyvíjela, ale zastřešující myšlenkou je, že tato oblast se skládá z těžších prvků (tj. železa, křemíku a kyslíku), které se využívají při formování terestrických planet, jako je Země. Jak uvádí tato studie, přesná velikost GHZ je stále předmětem diskusí, ale ve vědecké komunitě panuje shoda v tom, že GHZ neexistuje ve středu Galaxie, protože tato oblast hostí nespočet supernov a dalších nebeských jevů, které omezují vznik obyvatelných planet.
Jak studie uvádí, v plánu je několik misí ESA, jejichž cílem bude rozšířit naše znalosti o tom, jak a kde hledat život mimo Zemi. Například mise PLATO, jejíž start je naplánován na prosinec 2026, bude mít za cíl skenovat milion hvězd a pozorovat a identifikovat exoplanety, které před nimi procházejí, což je známé jako tranzit, a je to jedna z nejběžnějších metod pro objevování exoplanet.
Mise Ariel, jejíž start je plánován na rok 2029, bude mít za cíl pozorovat nejméně 1 000 potvrzených exoplanet a dozvědět se více o jejich chemickém a tepelném složení. A konečně, mise LIFE byla zahájena v roce 2017 s cílem studovat atmosféry terestrických exoplanet a identifikovat potenciální známky života známé jako biomarkery.
K jakým novým objevům o GHZ a hvězdné migraci vědci dospějí v nadcházejících letech a desetiletích? Čas ukáže, a proto se zabýváme vědou!
Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/habitable-planet-potential-increases-in-the-outer-galaxy a https://supernova.eso.org/exhibition/images/Galactic_Habitable_Zone/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí