Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Co může Galaktická obyvatelná zóna (GHZ – Galactic Habitable Zone), což je oblast Galaxie, kde se podle hypotézy může vyvíjet složitý život, naučit vědce o hledání správných hvězd, které by mohly mít obyvatelné planety? Právě tímto se zabývá nedávná studie přijatá k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics. Mezinárodní tým vědců zkoumal souvislost mezi migrací hvězd a tím, co by to mohlo znamenat pro hledání obyvatelných planet v naší Galaxii. Tato studie má potenciál pomoci vědcům lépe pochopit astrofyzikální parametry pro hledání obyvatelných světů mimo Zemi a dokonce i života, jak ho známe.
Pro studii vědci použili řadu počítačových modelů k simulaci toho, jak by hvězdná migrace mohla ovlivnit polohu a parametry GHZ. Modely zahrnovaly scénáře s hvězdnou migrací i bez ní, aby se zjistily statistické pravděpodobnosti vzniku terestrických (skalnatých) planet kolem hvězd v celé Galaxii. Vědci také použili model chemické evoluce k určení vzniku a vývoje naší Galaxie, konkrétně s ohledem na její tloušťku.
Nakonec vědci zjistili, že hvězdná migrace ovlivňuje vznik obyvatelných planet ve vnějších oblastech Galaxie. Je to proto, že hvězdná migrace vede k přerozdělení hvězd v celé Galaxii, přičemž tým odhaduje 5krát vyšší pravděpodobnost hvězdné migrace, která povede ke vzniku hvězd s obyvatelnými planetami, ve srovnání s absencí hvězdné migrace. Tým dále zjistil, že plynní obři by mohli ovlivňovat vznik terestrických planet ve vnitřních oblastech Galaxie.
Článek ve svých závěrech uvádí: „V této studii jsme ve srovnání s předchozími analýzami prezentovanými v literatuře významně rozšířili zkoumání prostoru parametrů definujících Galaktickou obyvatelnou zónu. Naše zjištění jsou obzvláště relevantní v kontextu nadcházejících vesmírných misí, jako je například mise ESA s názvem PLANetary Transits and Oscillations of Stars (PLATO), vesmírná mise ESA s názvem Ariel a Large Interferometer For Exoplanets (LIFE). Tyto mise poskytnou bezprecedentní data o planetárních vlastnostech, orbitální architektuře a složení atmosfér planet.“
Pojem GHZ vychází z dlouholeté myšlenky obyvatelné zóny (HZ), což je specifická vzdálenost, ve které musí planeta obíhat kolem své hvězdy, aby na jejím povrchu existovala kapalná voda. Tato myšlenka byla poprvé představena v 50. letech 20. století. Stejně jako všechny vědecké pojmy se i myšlenka GHZ od svého prvního představení v 80. letech 20. století v průběhu času vyvíjela, ale zastřešující myšlenkou je, že tato oblast se skládá z těžších prvků (tj. železa, křemíku a kyslíku), které se využívají při formování terestrických planet, jako je Země. Jak uvádí tato studie, přesná velikost GHZ je stále předmětem diskusí, ale ve vědecké komunitě panuje shoda v tom, že GHZ neexistuje ve středu Galaxie, protože tato oblast hostí nespočet supernov a dalších nebeských jevů, které omezují vznik obyvatelných planet.
Jak studie uvádí, v plánu je několik misí ESA, jejichž cílem bude rozšířit naše znalosti o tom, jak a kde hledat život mimo Zemi. Například mise PLATO, jejíž start je naplánován na prosinec 2026, bude mít za cíl skenovat milion hvězd a pozorovat a identifikovat exoplanety, které před nimi procházejí, což je známé jako tranzit, a je to jedna z nejběžnějších metod pro objevování exoplanet.
Mise Ariel, jejíž start je plánován na rok 2029, bude mít za cíl pozorovat nejméně 1 000 potvrzených exoplanet a dozvědět se více o jejich chemickém a tepelném složení. A konečně, mise LIFE byla zahájena v roce 2017 s cílem studovat atmosféry terestrických exoplanet a identifikovat potenciální známky života známé jako biomarkery.
K jakým novým objevům o GHZ a hvězdné migraci vědci dospějí v nadcházejících letech a desetiletích? Čas ukáže, a proto se zabýváme vědou!
Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/habitable-planet-potential-increases-in-the-outer-galaxy a https://supernova.eso.org/exhibition/images/Galactic_Habitable_Zone/
autor: František Martinek