Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Prostřednictvím nejhlubšího pohledu do vesmíru v oboru rentgenového záření, jaký byl kdy realizován, získali astronomové první přímý důkaz, že hmotné černé díry byly v mladém vesmíru docela běžné. Tento objev na základě pozorování družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory naznačuje, že velmi mladé černé díry „rostly“ mnohem razantněji, než se doposud astronomové domnívali, a to společně s růstem jejich mateřských galaxií.
Družice Chandra mířila po dobu šesti týdnů stále na jedno místo oblohy. Astronomové tak získali snímek označovaný jako Jižní hluboké pole družice Chandra (Chandra Deep Field South – CDFS). Když tato data zkombinovali s velmi hlubokým polem, pořízeným Hubblovým kosmickým dalekohledem HST ve viditelném a infračerveném světle, nová data z družice Chandra umožnila astronomům vyhledat černé díry ve 200 vzdálených galaxiích z doby, kdy stáří vesmíru bylo přibližně 800 až 950 miliónů roků.
„Až doposud jsme neměli žádnou představu o tom, jak černé díry v mladých galaxiích vznikaly a jestli vůbec existovaly,“ říká Ezequiel Treister (University of Hawaii), hlavní autor studie publikované 16. 6. 2011 v časopise Nature. „Nyní již bezpečně víme, že existovaly a rychle zvyšovaly svoji hmotnost.“
Pozorování odhalila, že 30 až 100 % vzdálených galaxií obsahuje zvětšující se superhmotné černé díry. Pokud tyto výsledky budeme extrapolovat z malého úseku oblohy na celý vesmír, pak dojdeme k závěru, že v mladém vesmíru existovalo nejméně 30 miliónů supermasivních černých děr. To je řádově 10 000krát více, než činí odhadovaný počet kvasarů v raném vesmíru.
„Zdá se, že jsme objevili zcela novou populaci nejmladších černých děr,“ říká spoluautor objevu Kevin Schawinski (Yale University). „Domníváme se, že tato batolata černých děr zvětšila svoji hmotnost řádově stokrát až tisíckrát, až nakonec skončila jako obří černé díry, které pozorujeme téměř o 13 miliard let později.“
Přítomnost populace mladých černých děr v raném vesmíru byla předpokládána, avšak doposud nebyla pozorována. Podrobné výpočty ukazují, že celkové množství známých černých děr na základě současných pozorování rapidně vzrostlo a nyní je zhruba 100krát vyšší než nedávné odhady.
Protože tyto černé díry jsou téměř všechny obklopeny tlustými oblaky plynu a prachu, optickými dalekohledy většinou nejsou pozorovatelné. Avšak vysokoenergetické záření gama snadno proniká tímto závojem, což umožňuje uvnitř skryté černé díry studovat.
Astronomové studující černé díry chtějí vědět více o tom, jak první superhmotné černé díry vznikly a jak zvětšovaly svoji hmotnost. Ačkoliv důkazy pro souběžný růst černých děr a galaxií byly zjištěny již v blízkém vesmírném okolí, nové závěry pozorování z družice Chandra ukazují, že tato spojitost má počátky v dřívějších dobách, než se doposud astronomové domnívali.
„Většina astronomů se domnívá, že v současném vesmíru jsou černé díry a galaxie nějakým způsobem svázány ve svém růstu,“ říká Priya Natarajan (Yale University). „Prokázali jsme, že tato vzájemná závislost existuje již od doby velmi mladého vesmíru.“
Zdroj: http://www.nasa.gov/mission_pages/chandra/news/H-11-183.html a http://chandra.si.edu/photo/2011/cdfs/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí