O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.

Prostřednictvím nejhlubšího pohledu do vesmíru v oboru rentgenového záření, jaký byl kdy realizován, získali astronomové první přímý důkaz, že hmotné černé díry byly v mladém vesmíru docela běžné. Tento objev na základě pozorování družice NASA s názvem Chandra X-ray Observatory naznačuje, že velmi mladé černé díry „rostly“ mnohem razantněji, než se doposud astronomové domnívali, a to společně s růstem jejich mateřských galaxií.
Družice Chandra mířila po dobu šesti týdnů stále na jedno místo oblohy. Astronomové tak získali snímek označovaný jako Jižní hluboké pole družice Chandra (Chandra Deep Field South – CDFS). Když tato data zkombinovali s velmi hlubokým polem, pořízeným Hubblovým kosmickým dalekohledem HST ve viditelném a infračerveném světle, nová data z družice Chandra umožnila astronomům vyhledat černé díry ve 200 vzdálených galaxiích z doby, kdy stáří vesmíru bylo přibližně 800 až 950 miliónů roků.
„Až doposud jsme neměli žádnou představu o tom, jak černé díry v mladých galaxiích vznikaly a jestli vůbec existovaly,“ říká Ezequiel Treister (University of Hawaii), hlavní autor studie publikované 16. 6. 2011 v časopise Nature. „Nyní již bezpečně víme, že existovaly a rychle zvyšovaly svoji hmotnost.“
Pozorování odhalila, že 30 až 100 % vzdálených galaxií obsahuje zvětšující se superhmotné černé díry. Pokud tyto výsledky budeme extrapolovat z malého úseku oblohy na celý vesmír, pak dojdeme k závěru, že v mladém vesmíru existovalo nejméně 30 miliónů supermasivních černých děr. To je řádově 10 000krát více, než činí odhadovaný počet kvasarů v raném vesmíru.
„Zdá se, že jsme objevili zcela novou populaci nejmladších černých děr,“ říká spoluautor objevu Kevin Schawinski (Yale University). „Domníváme se, že tato batolata černých děr zvětšila svoji hmotnost řádově stokrát až tisíckrát, až nakonec skončila jako obří černé díry, které pozorujeme téměř o 13 miliard let později.“
Přítomnost populace mladých černých děr v raném vesmíru byla předpokládána, avšak doposud nebyla pozorována. Podrobné výpočty ukazují, že celkové množství známých černých děr na základě současných pozorování rapidně vzrostlo a nyní je zhruba 100krát vyšší než nedávné odhady.
Protože tyto černé díry jsou téměř všechny obklopeny tlustými oblaky plynu a prachu, optickými dalekohledy většinou nejsou pozorovatelné. Avšak vysokoenergetické záření gama snadno proniká tímto závojem, což umožňuje uvnitř skryté černé díry studovat.
Astronomové studující černé díry chtějí vědět více o tom, jak první superhmotné černé díry vznikly a jak zvětšovaly svoji hmotnost. Ačkoliv důkazy pro souběžný růst černých děr a galaxií byly zjištěny již v blízkém vesmírném okolí, nové závěry pozorování z družice Chandra ukazují, že tato spojitost má počátky v dřívějších dobách, než se doposud astronomové domnívali.
„Většina astronomů se domnívá, že v současném vesmíru jsou černé díry a galaxie nějakým způsobem svázány ve svém růstu,“ říká Priya Natarajan (Yale University). „Prokázali jsme, že tato vzájemná závislost existuje již od doby velmi mladého vesmíru.“
Zdroj: http://www.nasa.gov/mission_pages/chandra/news/H-11-183.html a http://chandra.si.edu/photo/2011/cdfs/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí