Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

30.11.2023
Astronomická olympiáda 2023/2024

V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Pohled do tmy

Pohled do tmy

08.04.2008

ESO 006/08 tisková zpráva

Detailní pohled na strukturu mezihvězdných mračen.

Astronomům se podařilo s velkou přesností zmapovat rozložení hmoty v neosvětlené části molekulárního oblaku. Měření bylo založeno na nové metodě, sledující rozptýlené infračervené světlo blízké otickým vlnovým délkám, tzv. „mrakosvit“ S pomocí nového teleskopu VISTA (ESA) a jiných nových technologií, budou astronomové schopni přesněji porozumět těmto kolébkám rodících se hvězd.

Nesmírné vzdálenosti mezi hvězdami jsou vyplněny komplexy studeného prachu a plynu, jenž jsou neprůhledné pro viditelné světlo. Prachoplynná mračna jsou však v astronomii důležitými místy, neboť jsou kolébkami budoucích hvězd.

Chtěli bychom podrobněji prozkoumat nitra těchto temných oblaků, abychom jasněji chápali, kdy a kde se rodí nová hvězda,“ říká Mika Juvela, šéfredaktorka publikovaných výsledků z pozorování.

Protože prach v mlhovinách pohlcuje viditelné světlo, může být jeho rozložení mapováno pouze nepřímými metodami. Jednou ze starších metod je pozorování světla pocházejícího z hvězd v pozadí mlhoviny [1]. „Tento starší způsob, třebaže užitečný, má svá omezení, neboť úroveň detailů získaných dat závisí na rozložení hvězd v pozadí,“ říká spoluautor nové metody Paolo Padoan.

Astronomové Paolo Padoan, Juvela a jejich kolega Veli-Matti Pelkonen se proto pro zmapování vnitřní struktury mlhovin rozhodli v roce 2006 zkusit novou metodu, využívající rozptýlené světlo. Metoda přináší několik výhod. Základní myšlenka spočívá v odhadu množství prachu, nacházejícího se v pozorované oblasti měření, na základě jasnosti napozorovaného rozptýleného světla.

Temné mlhoviny jsou blízkými hvězdami osvětlována pouze slabě. Světlo je poté rozptýleno prachem mlhovin. Astronomové Alyssa Goodman a Jonathan Foster, z univerzity na Harvardu, přezdívají tomuto jevu jako „mrakosvit“ Jev je dobře znám milovníkům oblohy, neboť má na svědomí úchvatnou uměleckou podívanou nazývanou reflexní mlhoviny. Názorným příkladem může být skupina mlhovin Chameleon I.

Při pozorování infračervené oblasti blízké viditelnému světlu se umění stává vědou. Infračervené záření může totiž proniknout mnohem hlouběji do nitra mlhoviny než viditelné světlo a zmapování následně rozptýleného světla může sloužit při vyhodnocení množství hmoty uvnitř oblaku.

Poprvé otestovali a použili tuto metodu k odhadu rozložení hmoty v oblaku její autoři spolu s Kalevi Mattilou při měření infračerveného rozptylu filamentu mlhoviny Corona Australis [2]. Pozorování bylo provedeno v srpnu 2006 pomocí přístroje SOFI na observatoři ESO v La Sille, Atacama, Chile. Filament byl exponován po dobu přibližně 21 hodin. Pozorování potvrdilo, že rozptylová metoda poskytuje stejně spolehlivé výsledky, jako pozorování hvězd v pozadí mlhoviny. Přináší však vyšší rozlišení.

Nyní můžeme získat snímky temných mlhovin s vysokým rozlišením a lépe tak studovat jejich vnitřní strukturu i dynamiku,“ říká Juvela. „Ukázali jsme, že s novou metodou lze získat informace o struktuře hmoty oblaku, nezávisle na rozložení hvězd v pozadí. Tato metoda je rovněž stále použitelná i v místech, kde hustota mlhoviny zcela zatemňuje vzdálenější hvězdy.“

Zavedením této metody a potvrzením její možností umožní širokou škálu dalších studií mezihvězdného prostředí, formování hvězd v naší Galaxii, dokonce i v galaxiích vzdálenějších,“ říká spoluautor metody Mattila. Jde o důležitý krok, neboť se současnými a plánovanými přístroji, určenými k měření infračerveného světla, budeme schopni ve vysokém rozlišení zmapovat strukturu mlhovin,“ dodává Pelkonen. „Například přístroj VIRCAM plánovaného teleskopu VISTA bude schopen pracovat se stonásobně vyšší citlivostí než SOFI. Při použití naší metody se stane nesmírně mocným nástrojem pro studium hvězdných jesliček.“

 

Multimedia: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/phot-06-08.html

Zdroj: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/pr-06-08.html

autor: Tomáš Mohler


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies