Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Oceán kapalné vody hluboko pod ledovým povrchem Pluta se dostává do centra pozornosti díky novým výpočtům Alexe Nguyena, postgraduálního studenta věd o Zemi, životním prostředí a planetárních vědách v umění na Washingtonské univerzitě v St. Louis. V článku publikovaném v časopise Icarus Alex Nguyen použil matematické modely a snímky ze sondy New Horizons, která prolétla kolem Pluta v roce 2015, aby se blíže podíval na oceán, který pravděpodobně pokrývá planetu pod silnou slupkou ledu z dusíku, metanu a vodního ledu. Patrick McGovern z Lunárního a planetárního institutu v Houstonu byl spoluautorem článku.
Po mnoho desetiletí planetární vědci předpokládali, že Pluto nemůže mít vlastní oceán. Povrchová teplota je asi -220 °C, což je teplota tak nízká, že dokonce i plyny jako dusík a metan tuhnou. Voda by neměla mít šanci.
„Pluto je malé těleso,“ řekl Nguyen, který provádí svůj doktorandský výzkum na Washingtonské univerzitě. „Krátce poté, co se tato trpasličí planeta zformovala, měla ztratit téměř všechno své teplo, takže základní výpočty by naznačovaly, že je zmrzlá až do svého jádra.“
V posledních letech však prominentní vědci včetně Williama B. McKinnona, profesora vědy o Zemi, životním prostředí a planetární vědě v Arts & Sciences, shromáždili důkazy naznačující, že Pluto pravděpodobně obsahuje pod ledem oceán kapalné vody. Tento závěr pochází z několika linií důkazů, včetně kryovulkánů Pluta, které chrlí led a vodní páru. Ačkoli stále existuje určitá debata, „teď je obecně přijímáno, že Pluto má oceán,“ řekl Nguyen.
Nová studie zkoumá oceán podrobněji, i když je příliš hluboko pod ledem, než aby ho vědci vůbec viděli. Nguyen a McGovern vytvořili matematické modely vysvětlující praskliny a vybouleniny v ledu pokrývajícím pánev Sputnik Planitia na Plutu, místo srážky s meteoritem před miliardami let. Jejich výpočty naznačují, že oceán v této oblasti existuje pod slupkou vodního ledu o tloušťce 40 až 80 km, což je ochranná pokrývka, která pravděpodobně chrání vnitřní oceán před zamrznutím.
Také vypočítali pravděpodobnou hustotu a slanost oceánu na základě zlomů v ledové pokrývce. Odhadují, že oceán Pluta je nanejvýš asi o 8 % hustší než mořská voda na Zemi, nebo zhruba stejně jako Velké solné jezero v Utahu. Kdybyste se nějak dostali k oceánu na Plutu, mohli byste se v něm bez námahy vznášet.
Jak vysvětlil Nguyen, tato úroveň hustoty by vysvětlovala množství zlomů pozorovaných na povrchu. Pokud by byl oceán výrazně méně hustý, ledová skořápka by se zhroutila a vytvořila by mnohem více zlomů, než bylo skutečně pozorováno. Kdyby byl oceán mnohem hustší, bylo by méně zlomů. „Odhadli jsme určitou zónu, kde je hustota a tloušťka pláště tak akorát,“ řekl Nguyen.
Vesmírné agentury nemají v plánu se k Plutu v brzké době vrátit, takže mnoho z jeho záhad zůstane pro budoucí generace výzkumníků. Ať už se to nazývá planeta, planetoida nebo pouze jeden z mnoha objektů ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, stojí za to ho studovat, řekl Nguyen. „Z mého pohledu je to planeta.“
Obrázky – credit: NASA
Zdroj: https://source.wustl.edu/2024/05/peering-into-plutos-ocean/
autor: František