Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

10.09.2019
59. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 24. – 31. srpnem 2019, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo celkem 17 účastníků praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Podobně jako v loňském roce se na letošním praktiku objevilo několik nováčků. Ale nebyli to úplní nováčci, neboť někteří z nich již prošli úpickou expedicí, takže o proměnných hvězdách už něco věděli.

13.06.2019
Klub nadaných dětí

Od září 2019 zahájí na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. svoji činnost Klub nadaných dětí pod záštitou Mensy ČR. Přihlášky do klubu bude možné zaslat nebo osobně předat na hvězdárně již během prázdnin, první setkání zájemců o klub bude v sobotu 14. září 2019 ve 14:00 hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Podpovrchový oceán na Ganymedu

Podpovrchový oceán na Ganymedu

23.03.2015

Pozorování pomocí Hubblova kosmického teleskopu HST poskytla nejlepší důkazy existence podpovrchového oceánu slané vody na Ganymedu – největším měsíci planety Jupiter. Pravděpodobný oceán zřejmě obsahuje více vody než veškeré oceány a moře na naší planetě.

Objevená kapalná voda má zásadní význam pro hledání obyvatelných světů mimo naši planetu a pro hledání života v podobě, jak ho známe na Zemi.

Tento objev představuje významný milník, který je hlavní událostí, jaké jen může dosáhnout Hubblův teleskop,“ říká John Grunsfeld, asistent administrátora NASA. „Během uplynulých 25 let, co se HST nachází na oběžné dráze kolem Země, uskutečnil velké množství vědeckých objevů i v naší Sluneční soustavě. Hluboký oceán pod ledovou kůrou měsíce Ganymed otevírá vzrušující možnosti existence života mimo naši Zemi.“

Ganymed je největším měsícem ve Sluneční soustavě, a také jediným satelitem s vlastním magnetickým polem. Magnetické pole způsobuje polární záře, což jsou úzké pásy zářícího horkého ionizovaného plynu putujícího v oblastech mezi severním a jižním pólem měsíce. Protože se Ganymed nachází velice blízko Jupitera, je rovněž pevně zakotvený v magnetickém poli této planety. Když dochází v magnetickém poli Jupitera ke změnám, mění se rovněž polární záře na Ganymedu, posouvají se sem a tam.

Na základě pozorování tohoto pohybu dvojice pásů polárních září byli vědci schopni určit, jak velké množství slané vody se nachází pod ledovou kůrou Ganymedu, ovlivňující jeho magnetické pole.

Skupina vědců, jejímž vedoucím byl Joachim Saur z univerzity v Kolíně (Německo), přišla s nápadem využít Hubblův kosmický teleskop k získání více informací o vnitřní struktuře měsíce Ganymed.

Vždycky jsem přemýšlel, jak můžeme využít HST jiným způsobem,“ říká Joachim Saur. „Existuje možnost použít dalekohled k pozorování nitra planetárních těles? Pak mě to napadlo: Polární záře! Protože polární záře jsou řízeny magnetickým polem, tak pokud budeme pozorovat polární záře náležitým způsobem, můžeme zjistit něco o magnetickém poli. Pokud známe magnetické pole, pak se dozvíme i něco o vnitřní stavbě měsíce.“

Pokud je zde oceán slané vody přítomen, magnetické pole Jupitera bude vytvářet sekundární magnetické pole v oceánu, které bude ovlivňováno Jupiterovým polem. Toto „magnetické tření“ bude potlačovat vlnění polárních září. Oceán brání Jupiterovu magnetickému poli tak důrazně, že snižuje vlnění polárních září na dva stupně místo šesti stupňů, pokud by žádný oceán neexistoval.

Vědci odhadují, že oceán je hluboký 100 kilometrů – 10× hlubší než pozemské oceány – a je ukryt pod převážně ledovou kůrou o tloušťce 150 kilometrů.

Vědci měli poprvé podezření na existenci oceánu na Ganymedu v 70. letech minulého století na základě modelů stavby tohoto velkého měsíce. Sonda NASA s názvem Galileo měřila magnetické pole v roce 2002 a poskytla první důkazy podporující toto podezření. Sonda Galileo pořídila krátké „momentky“ z měření magnetického pole ve dvacetiminutových intervalech, avšak její pozorování byla příliš krátká na to, aby jasně zachytila cyklické „houpání“ sekundárního magnetického pole Ganymeda.

Nová pozorování byla provedena v oboru ultrafialového záření a mohla být uskutečněna pouze pomocí kosmického dalekohledu nacházejícího se vysoko nad zemskou atmosférou, která zachycuje většinu přicházejícího ultrafialového světla.

Zdroj: http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2015/09/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje