Phoenix: útok na Mars pokračuje

V noci z neděle na pondělí (25./26. května 2008) přistane americká kosmická sonda PHOENIX na povrchu Marsu, v oblasti Vastitas Borealis, v blízkosti severní polární čepičky. Sonda byla vypuštěna 4. 8. 2007 pomocí rakety Delta. Předpokládá se, že v drsných podmínkách planety Mars vydrží fungovat minimálně 3 měsíce.

Kosmická sonda Phoenix se připojí k dalším průzkumníkům, kteří již delší dobu planetu Mars studují. Jedná se především o dvojici pojízdných laboratoří Spirit a Opportunity (start v roce 2003, přistání v lednu 2004). Z oběžné dráhy rudou planetu zkoumají americké sondy Mars Odyssey (start v dubnu 2001, navedení na oběžnou dráhu v říjnu 2001) a Mars Reconnaissance Orbiter (start v srpnu 2005, navedení na OD v březnu 2006), a také evropská sonda Mars Express (start v červnu 2003, navedení na OD v prosinci 2003).

Projekt Phoenix byl vybrán k realizaci v srpnu 2003. Pojmenování vychází z analogie s bájným ptákem Fénixem, který se vždy opakovaně rodí z vlastního popela. Podobně je i sonda Phoenix složena z mnoha dříve vyrobených komponentů pro sondu Mars Surveyor 2001 Lander (projekt byl zrušen v roce 2000) a realizována byla pouze sonda Mars Odyssey 2001 Orbiter.

Vědecké vybavení sondy Phoenix tvoří tři různé kamery, zařízení pro sběr a analýzu odebraných vzorků marťanské horniny, a také meteorologická stanice. Sonda má dva hlavní cíle. Prvním úkolem je studium vývoje vodního prostředí na Marsu, což by mohlo vést k pochopení klimatických změn v minulosti planety. Druhým úkolem je hledání prostředí, vyhovujícího jednoduchému mikrobiálnímu životu, případně pátrání po živých organismech. Taková místa mohou existovat ve zmrzlé půdě v oblasti polární čepičky, obsahující velké množství ledu.

Přístrojové vybavení sondy Phoenix:

Robotic Arm (RA):
Robotický manipulátor, schopný odebírat vzorky horniny k následnému rozboru až do vzdálenosti 2,35 m od sondy. Manipulátor bude schopen proniknout do hloubky 0,5 m pod povrch. Vzorky horniny a vodního ledu budou analyzovány dalšími přístroji na sondě.

Robotic Arm Camera (RAC):
Na manipulátor je upevněna kamera. Bude mít za úkol pořizovat barevné fotografie místa odběru vzorků a dokumentovat tak odběr materiálu.

Surface Stereo Imager (SSI):
Hlavní kamera sondy Phoenix. Jedná se o zdokonalenou kameru, která byla použita na sondách Mars Pathfinder a Mars Polar Lander. Bude pořizovat 3D obrázky okolí místa přistání na okraji polární čepičky. Bude rovněž schopna zjišťovat množství prachu a plynných složek v atmosféře Marsu.

Thermal and Evolved Gas Analyzer (TEGA):
Jedná se o kombinaci vysokoteplotní pece a hmotového spektrometru. Zařízení bude schopno určovat množství vodního ledu v povrchových vrstvách Marsu, zjišťovat, jaké minerály jsou v horninách přítomny a jaké se mohly vytvořit v době existence vlhkého a teplejšího období v minulé historii vývoje Marsu.

Mars Descent Imager (MARDI):
Tato kamera bude pořizovat během přistávacího manévru detailní snímky povrchu Marsu, tj. oblasti, kde se uskuteční přistání. Snímkování bude zahájeno zhruba od výšky 8 km nad povrchem.

Microscopy, Electrochemistry, and Conductivity Analyzer (MECA):
Kombinace mokré chemické laboratoře, optického a atomového mikroskopu a sondy k měření teplotní a elektrické vodivosti. Aparatura umožní například studovat částice menší než 16 mikrometrů.

Meteorological Station (MET):
Meteorologická stanice bude zaznamenávat změny počasí na Marsu v okolí místa přistání sondy. Jedná se především o změny teploty a atmosférického tlaku. Součástí vybavení stanice je také LIDAR (Laser Imaging Detection and Ranging), který bude sloužit k určování množství a rozložení prachových částic v ovzduší.

Zdroj: http://www.nasa.gov/mission_pages/phoenix/main/index.html

autor: František Martinek