Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Vědecká pojízdná laboratoř NASA s názvem Perseverance (Vytrvalost), která byla vypuštěna k Marsu 30. 7. 2020, zahájila 18. 2. 2021 přímo z příletové dráhy (bez navedení na parkovací oběžnou dráhu) přistávací manévr s cílem dosednout v oblasti kráteru Jezero. Přistávací manévr proběhl úspěšně, když „létající jeřáb“ posadil rover Perseverance poblíž předpokládaného místa jako doposud nejtěžší výzkumné zařízení na povrchu Marsu (hmotnost 1 025 kg).
Vědci jsou přesvědčeni, že kráter byl před více než třemi miliardami roků zaplaven vodou. Jedním z cílů mise je sesbírat v oblasti výzkumu zajímavé vzorky hornin, které budou zanechány na povrchu a při další misi převezeny na Zemi. Teoretický plán předpokládá zhruba jízdu v délce 35 km rozvrženou do dvou fází mise: „Jezero“ a „mimo Jezero“. Plánovaná životnost roveru je minimálně jeden marsovský rok (tj. 687 pozemských dnů), předpokládá se však, že bude mnohonásobně překročena, snad až do roku 2028. Jak už bylo uvedeno výše, současný plán předpokládá dvě etapy odběru vzorků a jejich uložení v ampulích na označených místech. Perseverance uschová zhruba 10 ampulí zajímavé horniny a kamenů někde v oblasti kráteru Jezero a dalších 28 vzorků mimo kráter.
Pojízdná laboratoř se bude pohybovat pradávnou jezerní krajinou, zamrzlou v čase po dobu několika miliard let. Nikde na Zemi nemůžeme studovat povrch, který by byl byť jen z části takto starý. V mnoha ohledech tak putujeme strojem času a můžeme spatřit krajinu, jaká se nacházela i na naší planetě, když byla Země ještě mladá.
Kráter Jezero se nachází na západním okraji impaktní struktury Isidis a má průměr přibližně 50 km. Je vyplněn jezerními sedimenty a na západním a severním okraji se dochovaly i rozsáhlé říční delty. Patrná jsou také říční údolí, kterými voda do kráteru přitékala a kterým kráter opouštěla. Sedimentární záznam spadá do období před 4,1 až 3,7 miliardy let (může odpovídat epizodě pozdního velkého bombardování).
Čtvrtého března 2021 se dal robotický průzkumník Perseverance poprvé od svého únorového přistání na Marsu do pohybu. Během úvodního manévru, který měl prověřit správnost fungování systémů, vozítko vybavené šesti koly popojelo o čtyři metry, poté se otočilo o 150 stupňů a urazilo dalších 2,5 metru opačným směrem. Manévr trval asi 33 minut. Připojená fotografie byla pořízena pomocí systému kamer Hazard Avoidance Cameras (Hazcams).
Rover má být schopen urazit až 200 metrů za jeden marsovský den. Bude se pohybovat pětkrát rychleji než Curiosity, předchozí vozítko úřadu NASA na rudé planetě.
Astronomové očekávají nalezení množství lákavých kamenných útvarů v kráteru, které snad budou obsahovat záznam pradávné biologické aktivity. Mezi útvary, co vypadají na satelitních snímcích jako říční delta, což je struktura vytvořená z naplavenin bahna a nánosů písku uložených řekou vtékající do širokého zásobníku vody, bude mnoho zajímavých útvarů k detailnímu výzkumu. V případě kráteru Jezero byla tato široká nádrž velmi pravděpodobně dlouho zaplavena vodou.
Mezi prvními přístroji, které již byly uvedeny do provozu, je i SuperCam. Našli bychom jej na hlavě vozítka a jeho senzor dokáže provést analýzu ke studiu marsovské geologie. Informace pak pomohou vědcům rozhodnout, které kameny by měl rover podrobněji prozkoumat dalšími přístroji ve snaze najít stopy dávného mikrobiálního života. Kamera SuperCam je složitý laserový přístroj, jehož pulsy míří na zkoumané kameny a regolit na povrchu Marsu. Senzory jeho spektrometru pak sledují a analyzují laserovým paprskem odpařený materiál a určují jeho složení. Součástí přístroje je i mikrofon, který nahrává zvuky dopadu pulsů laserových paprsků na zkoumaný materiál.
Jedním z přístrojů ve výbavě roveru Perseverance je na jeho „palubě“ i pozoruhodný autonomní vrtulník Ingenuity (Vynalézavost), který přistál na Marsu připevněný na „břiše“ roveru. Vrtulník o hmotnosti 1,8 kg stráví připevněný na roveru zhruba dva měsíce a ze zdroje roveru si bude doplňovat energii. Posléze bude uvolněn a absolvuje první krátkodobé zkušební lety. Podle posledních zpráv je zařízení v pořádku.
Zdroj: https://mars.nasa.gov/mars2020/; https://mars.nasa.gov/resources/25699/perseverance-hazcam-first-drive/; https://www.space.com/mars-rover-perseverance-checkouts-going-smoothly a https://mars.nasa.gov/news/8892/another-first-perseverance-captures-the-sounds-of-driving-on-mars/
autor: František Martinek