Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

10.09.2019
59. praktikum pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet

Před koncem prázdnin, v týdnu mezi 24. – 31. srpnem 2019, se na hvězdárně ve Valašském Meziříčí sešlo celkem 17 účastníků praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Podobně jako v loňském roce se na letošním praktiku objevilo několik nováčků. Ale nebyli to úplní nováčci, neboť někteří z nich již prošli úpickou expedicí, takže o proměnných hvězdách už něco věděli.

13.06.2019
Klub nadaných dětí

Od září 2019 zahájí na Hvězdárně Valašské Meziříčí, p. o. svoji činnost Klub nadaných dětí pod záštitou Mensy ČR. Přihlášky do klubu bude možné zaslat nebo osobně předat na hvězdárně již během prázdnin, první setkání zájemců o klub bude v sobotu 14. září 2019 ve 14:00 hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Parker Solar Probe: Dotknout se Slunce

Parker Solar Probe: Dotknout se Slunce

17.08.2018

V neděli 12. srpna 2018 odstartovala silná americká raketa Delta IV-Heavy s urychlovacím stupněm Star 48BV. Vstříc Slunci vynesla sondu NASA s názvem Parker Solar Probe. Je to vůbec poprvé, co NASA pojmenovala svoji sondu po žijícím člověku. Úkolem sondy je výzkum naší denní hvězdy z minimální vzdálenosti šesti milionů kilometrů. Mise je naplánována celkem na 24 průletů kolem Slunce: ty první budou ve větších vzdálenostech a sonda se bude ke Slunci postupně přibližovat. Výzkum je součástí programu NASA s názvem „Život s hvězdou“.

Projekt byl schválen v roce 2009, se startem tehdy NASA počítala v roce 2015. Původně byla sonda k detailnímu výzkumu Slunce připravována pod názvem Solar Probe+. V roce 2017 byla přejmenována na Parker Solar Probe na počest astrofyzika jménem Eugene Parker, emeritního profesora na University of Chicago, který se v roce 2017 dožil 90 let. Jako začínající profesor na Institutu Enrica Fermiho vydal v roce 1958 článek popisující existenci částic, které velkou rychlostí neustále opouštějí Slunce a které ovlivňují planety. Ve svém profesním životě se především zabýval teorií slunečního větru a magnetických polí ve vesmíru.

Vzhledem k tomu, že se sonda bude pohybovat po celou dobu jen v malé vzdálenosti od Slunce, postačí k jejímu zásobování elektrickou energií pouze malé panely slunečních baterií o celkové ploše 1,55 metrů čtverečních. K odvádění přebytečného tepla bude vybavena radiátorem o ploše 4 metry čtvereční.

Startovní okno pro vypuštění sondy se otevíralo v období od 31. 7. do 23. 8. 2018. Vzhledem k tomu, že technici potřebovali dodatečný čas na kontrolu sondy, její start se uskutečnil až 12. srpna. Cesta automatu ke Slunci zahrnuje sedm průletů kolem Venuše a postupně se v průběhu necelých sedmi let bude přibližovat ke svému cíli. Jedná se o opravdovou výzkumnou misi: Ke Slunci se přiblíží tak blízko, že bude schopná studovat částice slunečního větru urychlované z podzvukové na nadzvukovou rychlost a bude prolétávat skrz oblasti zrodu částic o nejvyšších energiích. Předpokládá se však, že může vygenerovat mnohem více otázek než odpovědí týkajících se sluneční fyziky.

Během závěrečných tří oběhů sonda prolétne ve vzdálenosti pouhých 9 poloměrů Slunce (tj. asi 6,2 milionu km) od jeho povrchu. To je asi 8× blíže, než je současný rekord sluneční sondy Helios z roku 1976. V okamžiku největšího přiblížení se bude sonda pohybovat rychlostí 200 km/s, tj. 7× rychleji než obíhá Země – orbitální mechanika je v tomto směru neúprosná. Sonda se při hledání odpovědí na vědecké otázky ponoří přímo do sluneční koróny, kde bude vystavena silnému záření – poněkud nadneseně můžeme říci, že se téměř „dotkne“ Slunce. Aby nebyla poškozena, musí být chráněna speciálním tepelným štítem o tloušťce 11,43 cm, který bude odolávat předpokládané teplotě až 1 377 °C. Vědecké přístroje se však budou nacházet v prostředí s pokojovou teplotou.

Slunce je zdrojem světla a tepla pro život na Zemi. Vědci chtějí porozumět tomu, jak funguje, proč a jak se mění a jak tyto změny ovlivňují život na Zemi. Slunce je mj. zdrojem slunečního větru – proudu částic, které se šíří kolem Země rychlostí zhruba 450 km/s. Poruchy ve slunečním větru ovlivňují zemské magnetické pole a dodávají energii radiačním pásům naší planety.

Vědecké vybavení sondy

Vědecké vybavení sondy představují 4 hlavní přístroje:

Solar Wind Electrons Alphas and Protons (SWEAP) – cílem tohoto experimentu je odběr vzorků sluneční atmosféry při každém přiblížení ke Slunci. U elektronů, protonů a iontů hélia, což jsou hlavní částice koróny a slunečního větru, bude detailně měřit jejich rychlost, hustotu a teplotu.

Fields Experiment (FIELDS) bude přímo měřit elektrická a magnetická pole v okolí sondy, rádiovou emisi a rázové vlny, které se šíří skrz sluneční atmosférickou plazmu. Experiment rovněž poslouží jako obří detektor registrující elektrické napětí, když částečka kosmického prachu narazí do antény na povrchu sondy.

Wide-field Imager for Solar Probe (WISPR) je jediná kamera na palubě, která bude pořizovat 3-D snímky sluneční koróny, sledovat sluneční vítr, poskytovat 3-D snímky oblaků nabitých částic o vysokých energiích a registrovat elektrické impulsy v blízkosti sondy.

Integrated Science Investigation of the Sun (ISʘIS) – tento výzkum se zaměří na pozorování energetických elektronů, protonů a těžkých iontů, které jsou urychlovány na vysoké energie (desítky keV až stovky MeV) ve sluneční atmosféře a na zjišťování jejich vztahu ke slunečnímu větru a koronálním strukturám.

Proč zkoumat Slunce?

Podle názoru vědců nemohou běžné termodynamické procesy vysvětlit současné chování Slunce. Ohřev vyšších vrstev atmosféry nejspíš budou mít na svědomí procesy v magnetických polích. Bez magnetického pole by Slunce zřejmě nemělo tak rozsáhlou a dynamickou atmosféru. Přestože je Slunce již několik staletí terčem podrobného průzkumu – nejprve pouhým okem, později řadou pozemních dalekohledů, a nakonec i prostřednictvím kosmických observatoří na oběžné dráze kolem Země či kolem Slunce – nově vypuštěné sluneční sonda by měla odpovědět na některé otázky, které se vědci zatím marně snažili rozluštit.

Sonda nám pomůže porozumět rozhodujícím souvislostem ve vztazích mezi Sluncem a Zemí – musíme si uvědomit, že ve skutečnosti žijeme v atmosféře Slunce (v jeho koróně). Získaná data budou klíčová k pochopení kosmického počasí, a snad i k jeho předpovědím. Sluneční koróna není stabilní; vytváří sluneční vítr, erupce a výrony koronální hmoty – a vědci chtějí zjistit původ těchto procesů. Miliony tun zmagnetizované hmoty mohou být vyvrženy ze Slunce rychlostí několika milionů km/h a zasáhnout Zemi. Zatím vědci stále neznají odpovědi na otázky, proč je sluneční koróna mnohem teplejší než povrch Slunce (tzv. fotosféra) a jaké procesy urychlují částice slunečního větru.

Fyzika koróny a vnitřní heliosféry propojuje sluneční aktivitu s prostředím a technologickou infrastrukturou na Zemi. Činnost Slunce ovlivňuje základní vlastnosti polárních září a magnetosféry Země i dalších planet. Výzkum pomůže zdokonalit telekomunikační družice, kapacitu elektrických rozvodných sítí a dálkových potrubí, ochranu cestujících před vystavením radiaci v letadlech či spolehlivost kosmických prostředků. Dosud nejsme schopni předpovídat změny kosmického počasí, které mohou ve svém důsledku způsobit na Zemi nejrůznější katastrofy. V současnosti je Slunce docela „klidné“, avšak víme, že v minulosti došlo na jeho povrchu k mimořádně silným explozím.

Čip se jmény

Kromě astronoma jménem Eugene Newman Parker v názvu sondy jsou na její palubě i jména velkého počtu pozemšťanů. NASA již tradičně vyzvala zájemce, aby se přihlásili o virtuální letenku a na palubě sondy poslali své jméno ke Slunci. Mohli tak učinit od 6. 3. do 27. 4. 2018. Na palubě sondy Solar Parker Probe se nakonec vydalo vstříc cílovému tělesu celkem 1 137 202 jmen. Čip obsahující jména byl na sondu nainstalován před jejím startem. Do projektu se zapojil i autor článku.

Zdroj: http://parkersolarprobe.jhuapl.edu/index.php#spacecraft

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje