V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?


Na tmavé, světelným znečištěním nezasažené, obloze ji můžeme spatřit i neozbrojenýma očima. S úhlovým průměrem srovnatelným s průměrem Měsíce září s magnitudou 3,7. I v malém amatérském dalekohledu se nám ukáže jako úžasná velice hustá koule zářících hvězd. Pro odhalení jejich tajemství však astronomové využívají plnou sílu profesionálních dalekohledů.
Data k novému snímku byla získána přístrojem Wide Field Imager (WFI), připojeným k 2,2 metrovému Max-Planck/ESO dalekohledu. Ten se nachází v horách chilské pouště Atacama na observatoři ESO La Silla. Skutečná velikost Omega Centauri činí celých 150 světelných let a jedná se o nejhmotnější kulovou hvězdokupu v naší Galaxii. Obsahuje přibližně 10 miliónů hvězd!
Omega Centauri byla pozorována již v počátcích astronomie. Je zmíněna jak v Ptolemaiově katalogu, tak později v katalogu Johanna Bayera – ovšem jako hvězda. Až v 19. století anglický astronom John Frederick William Herschel (syn objevitele Uranu) rozpoznal, že se ve skutečnosti jedná o kulovou hvězdokupu. Obecně se kulové hvězdokupy řadí mezi nejstarší seskupení hvězd, která nalézáme ve vnějším halo galaxií podobných té naší. Samotná Omega Centauri je stará okolo 12 miliard let.
Nedávný výzkum zajímavého nebeského obra ukazuje na možnou přítomnost hmotné černé díry v jeho centru. Pozorování Hubblova vesmírného dalekohledu (viz heic0809) a observatoře Gemini prokázala neobvykle výrazný pohyb hvězd v centru hvězdokupy. Astronomové předpokládají, že se jedná o důsledek gravitačního působení masivní černé díry s hmotností zhruba 40 000 násobku hmotnosti Slunce.
Přítomnost černé díry je pouze jedním z důvodů, pro který astronomové pokládají Omega Centauri za zvláštní a podivnou. Existují též teorie, že jde ve skutečnosti o srdce trpasličí galaxie, kterou v minulosti zničilo blízké setkání s Galaxií naší. Neobvyklost hvězdokupy dokazují také další pozorování (viz ESO 07/05 a heic0708), jež odhalila přítomnost hned několik generací hvězd. Typická hvězdokupa přitom obsahuje pouze hvězdy stejného stáří. Ať již je pravda jakákoliv, bude jasný nebeský objekt dále nabízet profesionálním i amatérským astronomům úžasnou podívanou.
Kontakty:
ESO Press Officer: Dr. Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hboffin@eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valentina Rodriguez - +56 2 463 3123 - vrodrigu@eso.org
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz
autor: Tomáš Mohler
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí