Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Kosmická sonda MAVEN (NASA) vytvořila dva úchvatné ultrafialové snímky Marsu pořízené během opačných poloh planety na oběžné dráze kolem Slunce v letech 2022 a 2023. Tyto snímky, živě zbarvené ve falešných barvách pro zajištění viditelnosti, poskytují jedinečný pohled na atmosféru Marsu, sezónní změny a detaily povrchu, což přispívá k pochopení klimatické historie planety a potenciální obyvatelnosti. Mise MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN) získala úžasné pohledy na Mars na dvou ultrafialových snímcích pořízených v různých bodech podél oběžné dráhy naší sousední planety kolem Slunce.
Pozorováním planety na ultrafialových vlnových délkách mohou vědci nahlédnout do atmosféry Marsu a pozorovat povrchové útvary pozoruhodnými způsoby. Přístroj Imaging Ultraviolet Spectrograph (IUVS) získal tyto globální pohledy na Mars v letech 2022 a 2023, kdy byla planeta blízko opačných bodů své eliptické oběžné dráhy.
Přístroj IUVS měří vlnové délky mezi 110 a 340 nanometry, tj. mimo viditelné spektrum. Aby byly tyto vlnové délky viditelné pro lidské oko a snáze se interpretovaly, jsou obrázky vykreslovány s různými úrovněmi jasu tří rozsahů ultrafialových vlnových délek reprezentovaných jako červená, zelená a modrá. V tomto barevném schématu se atmosférický ozón jeví jako fialový, zatímco mraky a opar se jeví jako bílé nebo modré. Povrch se může jevit jako opálený nebo zelený, v závislosti na tom, jak byly obrázky optimalizovány pro zvýšení kontrastu a zobrazení detailů.
První snímek byl pořízen v červenci 2022 během letní sezóny na jižní polokouli, ke které dochází, když Mars prochází blíže ke Slunci. Letní období je způsobeno nakloněním rotační osy planety, podobně jako roční období na Zemi. Argyre Basin, jeden z nejhlubších kráterů na Marsu, se objevuje vlevo dole vyplněný atmosférickým oparem (zde znázorněn jako světle růžový). Vlevo nahoře se objevují hluboké kaňony Valles Marineris plné mraků (na tomto obrázku jsou hnědé barvy). Jižní polární ledová čepička zmenšující se během relativního tepla léta, je vidět dole v bílé barvě. Jižní letní oteplování a prachové bouře ženou vodní páru do velmi vysokých nadmořských výšek, což vysvětluje objev MAVEN o zvýšené ztrátě vodíku z Marsu v tomto ročním období.
Druhý snímek zachycuje severní polokouli Marsu a byl pořízen v lednu 2023 poté, co Mars prošel nejvzdálenějším bodem své oběžné dráhy kolem Slunce. Rychle se měnící roční období v severní polární oblasti způsobuje hojnost bílých mraků. Vlevo dole jsou vidět hluboké kaňony Valles Marineris spolu s mnoha krátery. Ozón, který se na tomto UV pohledu jeví jako purpurový, se nahromadil během chladných polárních nocí v zimě na severu planety. Ten je pak zničen na jaře chemickými reakcemi s vodní párou, která je v tomto ročním období omezena na nízké nadmořské výšky.
MAVEN odstartoval v listopadu 2013 a na oběžnou dráhu Marsu vstoupil v září 2014. Cílem mise je prozkoumat horní atmosféru planety, ionosféru a interakce se Sluncem a slunečním větrem a prozkoumat úbytek marťanské atmosféry do vesmíru. Pochopení atmosférických ztrát umožňuje vědcům nahlédnout do historie atmosféry a klimatu Marsu, kapalné vody a obyvatelnosti planety. Tým MAVEN se připravuje na oslavu 10 let kosmické sondy na oběžné dráze Marsu v září 2024.
Hlavní výzkumné středisko sondy MAVEN sídlí na Kalifornské univerzitě v Berkeley, zatímco Goddardovo středisko kosmických letů NASA v Greenbeltu v Marylandu řídí misi MAVEN. Lockheed Martin Space postavil kosmickou sondu a je zodpovědný za operace mise. Laboratoř Jet Propulsion Laboratory NASA v jižní Kalifornii poskytuje navigaci a podporu sítě Deep Space Network. Laboratoř pro atmosférickou a vesmírnou fyziku na University of Colorado Boulder je zodpovědná za řízení vědeckých operací a veřejných kontaktů a komunikace.
autor: František Martinek