Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


22.09.2020
Blízký vzdálený svět zákrytů a erupcí

Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.

25.08.2020
Proměnné hvězdy pod drobnohledem

Amatérští astronomové z celé republiky se setkali v naší hvězdárně. Po celý týden zde probíhá jubilejní 60. ročník praktika pozorovatelů proměnných hvězd. Na programu jsou přednášky, noční pozorování, zpracovávání výsledků a odborné diskuze. Výsledkem společné práce jsou světelné křivky, znázorňující změny jasnosti pozorovaných vesmírných objektů.

11.05.2020
Astronomický kroužek aneb duben ON-LINE

Jak jsme vás již informovali, astronomický kroužek probíhá od března prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu pokračoval i v měsíci dubnu, kdy proběhlo 5 on-line schůzek. Náměty těchto virtuálních setkání se vztahovaly k některým z astronomických jevů a k fyzikálním zákonům.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Odlesk Slunce na hladině jezera na Titanu

Odlesk Slunce na hladině jezera na Titanu

23.12.2009

Na připojené fotografii je zachycen vůbec první odraz slunečního světla od povrchu jezera na Titanu, měsíci planety Saturn. Tento druh záblesku byl detekován pomocí vizuálního a infračerveného zobrazovacího spektrometru VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) na palubě sondy Cassini. Potvrzuje přítomnost kapaliny na severní polokouli měsíce, kde se nachází větší počet jezer, která jsou rovněž větších rozměrů v porovnání s jižní polokoulí Titanu.

Severní polokoule Titanu byla ponořena do tmy po dobu posledních 15 let. Slunce začalo tuto oblast znovu osvětlovat s nástupem jarní rovnodennosti v srpnu 2009. Přístroj VIMS byl schopen detekovat záblesk v důsledku měnících se geometrických parametrů – sluneční záření se odrazilo od hladiny jezera (vznikla obdoba známého „prasátka“) a sonda Cassini tento odlesk zaregistrovala při pohybu po oběžné dráze. Zamlžená atmosféra Titanu rozptyluje a absorbuje značnou část záření na různých vlnových délkách včetně velké části spektra viditelného světla. Avšak přístroj VIMS umožnil astronomům spatřit záblesk v oboru infračerveného záření, které je schopno proniknout skrz atmosféru Titanu. Snímek byl pořízen na vlnové délce 5 mikronů.

Porovnáním nového snímku se snímky v blízkém infračerveném záření a rovněž s radarovými snímky, které získala sonda Cassini v letech 2006 až 2008, byli astronomové schopni přiřadit odlesk světla k oblasti jižního pobřeží jezera s názvem Kraken Mare. Jeho rozloha pokrývá plochu přibližně 400 000 kilometrů čtverečních. Odlesk se objevil na povrchu jezera, v místě o souřadnicích 71° s. š. a 337° z. d.

Sonda Cassini tento záblesk světla zaregistrovala 8. července 2009, na svém 59. průletu kolem Titanu. V té době byla sonda vzdálena od povrchu měsíce zhruba 200 000 km. Pořízená fotografie zachycuje detaily o velikosti přibližně 100 km na 1 pixel. Zpracování obrazu bylo provedeno v German Aerospace Center (Berlín) a na University of Arizona (Tucson).

Titan, největší měsíc planety Saturn, upoutával pozornost vědců již dříve, protože se nejvíce podobá Zemi. Již před 20 lety astronomové předpokládali, že na studeném povrchu Titanu mohou existovat moře či jezera kapalných uhlovodíků. To z něj dělalo jediné planetární těleso kromě Země, mající na svém povrchu látky v kapalném stavu. Přestože data ze sondy Cassini nepotvrdila přítomnost rozlehlých moří, odhalila značný počet velkých jezer v okolí severního a jižního pólu měsíce.

Tyto výsledky nám připomínají, jak jedinečný je Titan ve Sluneční soustavě,“ říká Ralf Jaumann, vědecký pracovník Německého aero-kosmického centra (DLR), který je členem týmu odborníků, pracujících s přístrojem VIMS.

Zdroj: http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA12481

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje