Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
V neděli 2. března 2008 si připomeneme již 30. výročí startu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka do vesmíru. Tehdejší Československo se tak stalo třetím státem světa, který měl svého vlastního kosmonauta. Vladimír Remek se stal 87. kosmonautem světa. Jeho startem byl oceněn náš podíl při výzkumu vesmíru v programu Interkosmos. Vždyť již v říjnu téhož roku byla společně s družicí Interkosmos 18 vypuštěna první samostatná československá družice MAGION 1, která se o měsíc později oddělila od mateřské družice a dostala se na samostatnou oběžnou dráhu.
Na start Vladimíra Remka mám svoji osobní vzpomínku. V té době jsem se již poměrně dlouho zajímal o kosmonautiku a 1. března 1978 jsem nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí jako mladý odborný pracovník. Měl jsem odpolední službu a mj. jsem měl za úkol „hlídat“ telefon, pokud by někdo zavolal na hvězdárnu. Skutečně. Zazvonil telefon, zvedl jsem sluchátko a představil jsem se. Na druhém konci se ozvalo: „Dobrý den. U telefonu František Tvrz, redaktor Českého rozhlasu Ostrava. Víte o tom, že zítra odstartuje do vesmíru československý kosmonaut?“
Samozřejmě že jsem o připravovaném startu věděl, avšak přesné datum startu neznal. Ale v té době již bylo všeobecně známo, že se tak stane každým dnem. 2. března zaburácely na kosmodromu Bajkonur motory nosné rakety a kosmická loď Sojuz 28 se vydala na oběžnou dráhu. Na její palubě se kromě Vladimíra Remka nacházel velitel letu Alexej A. Gubarev. Cílem letu bylo spojení se stanicí Saljut 6 (první stanicí se dvěma stykovacími uzly) a provedení několika experimentů, připravených našimi odborníky. Po letu trvajícím 7 d 22 h 18 min se posádka úspěšně vrátila do náruče matičky Země.
Za uplynulých 30 roků pilotované lety značně pokročily. Na scéně se objevil americký raketoplán (jeho „konkurent“ – sovětský Buran již takové štěstí neměl), doba pobytu kosmonautů ve vesmíru se prodlužovala, na oběžné dráze kolem Země se vystřídaly další kosmické stanice Saljut 7, MIR a současná Mezinárodní kosmická stanice ISS. Jak už bylo uvedeno výše, Vladimír Remek se stal kosmonautem s pořadovým číslem 87. Dnešní seznam kosmonautů čítá již téměř 470 jmen různých států světa. Je mezi nimi i slovenský kosmonaut Ivan Bella. Na oběžnou dráhu kolem Země se dostalo rovněž 5 kosmických „turistů“, dnes spíše označovaných jako „účastník kosmického letu“ či jako „platící“ kosmonaut.
A na scéně se objevila třetí kosmická velmoc – Čína, jejíž první kosmonaut Yang Li-Wei odstartoval do vesmíru na palubě kosmické lodi Shen Zhou – 5 dne 15. 10. 2003.
Jakým tempem se bude dál rozvíjet pilotovaná kosmonautika, lze jen těžko odhadnout. Nicméně je jisté, že do roku 2010 by měla být dokončena výstavba stanice ISS, na jejíž palubě by se již od roku 2009 měly střídat šestičlenné dlouhodobé posádky (dnes jsou pouze tříčlenné). Připravuje se návrat amerických astronautů na Měsíc (kolem roku 2020), v plánu je vybudování stálé vědecké základny na povrchu našeho věrného souputníka a NASA rovněž uvažuje o realizaci pilotovaného letu na rudou planetu Mars (orientační termín kolem roku 2031).
A na závěr jedna řečnická otázka: Kdy se do vesmíru vydá následovník Vladimíra Remka? Možná se už mezi námi pohybuje, ale ještě o tom neví.
autor: František Martinek