Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Grafika zobrazuje data z rentgenové observatoře Chandra, která sleduje pozůstatek supernovy Cassiopeia A (Cas A), která se nachází asi 11 000 světelných let od Země a je častým cílem observatoře již více než čtvrt století. Nová data z družice odhalují nový pohled na toto pole trosek z explodující hvězdy. V nejnovějším výsledku astronomové nyní pomocí Chandry zjistili, že vnitřek hvězdy se násilně přeskupil jen několik hodin před explozí. Tento objev pomáhá vědcům lépe pochopit, jak hmotné hvězdy explodují a co se potom děje s jejich pozůstatky.
Hlavní panel této grafiky tvoří data z Chandry, která byla vybrána tak, aby znázorňovala umístění různých prvků ve zbytcích exploze: křemík (červená), síra (žlutá), vápník (zelená) a železo (fialová). Modrá barva odhaluje detekované rentgenové záření s nejvyšší energií, přičemž modrý vnější kruh zvýrazňuje rozpínající se tlakovou vlnu z původní exploze před stovkami let.
Vložený obrázek vlevo nahoře zobrazuje menší oblast Cas A. Ta odhaluje data shromážděná družicí Chandra, která zachycují relativní množství křemíku a neonu. Oblasti s velkým množstvím křemíku, ale menším množstvím neonu, jsou označeny jako bohaté na křemík a chudé na neon a jsou zbarveny červeně. Oblasti, kde Chandra detekuje opak – velké množství neonu, ale menší množství křemíku (bohaté na neon a chudé na křemík) – jsou zbarveny modře.
Tyto různé oblasti poskytují klíčové informace o předchůdci supernovy, o hvězdě, která explodovala a vytvořila pozůstatek Cas A. Dokazují, že jen několik hodin před explozí byly cibulovité vrstvy prvků v jejím nitru narušeny. Vědci se domnívají, že část vnitřní vrstvy s velkým množstvím křemíku se dostala ven a narušila sousední vrstvu s velkým množstvím neonu. Toto vychýlení nejen způsobilo, že materiál bohatý na křemík putoval ven, ale také donutilo materiál bohatý na neon putovat dovnitř. Jasné stopy těchto vnějších toků křemíku a vnitřních toků neonu v Cas A jsou vidět na vloženém obrázku a odpovídají oblastem bohatým na křemík a chudým na neon, respektive oblastem bohatým na neon a chudým na křemík.
Další obrázek ukazuje průřez hmotnou hvězdou podobnou té, která vytvořila zbytek supernovy Cas A. Cibulovitým vrstvám dominují stále těžší prvky, počínaje vodíkem a sahajícími až k héliu, uhlíku, kyslíku, křemíku a železu ve středu hvězdy. Průřez je zobrazen několik hodin před explozí hvězdy v podobě supernovy. Materiál bohatý na křemík, který vzniká v jaderných reakcích zahrnujících kyslík (v úzké „slupce spalující O“), se vznáší a tlačí ven v oblacích bohatých na křemík, čímž nutí materiál bohatý na neon dále proudit dovnitř. Pohyb těchto materiálů bohatých na křemík a neon narušuje úzkou slupku, kde uhlík a neon procházejí jadernými reakcemi (úzká „slupka spalující C/Ne“).
Protože Chandra pozorovala, že prvky v pozůstatku nyní nejsou rovnoměrně promíchány, naznačuje to, že k úplnému promíchání křemíku a neonu s dalšími prvky nedošlo bezprostředně před nebo po explozi.
Tyto výsledky byly publikovány v nejnovějším čísle časopisu The Astrophysical Journal a jsou k dispozici online.
Zdroj: https://chandra.harvard.edu/photo/2025/casa/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí