Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Na základě využití dat ze satelitu NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) a několika pozemních teleskopů astronomové objevili tři malé exoplanety obíhající kolem jasného červeného trpaslíka s názvem GJ 357. Nejvzdálenější planeta – GJ 357d – je obzvlášť zajímavá pro vědce, neboť její oběžná dráha leží v tzv. obyvatelné zóně hvězdy a přijímá od ní tak velké množství energie, jako dostává planeta Mars od Slunce.
Červený trpaslík GJ 357 je znám také pod označením Gliese 357, TOI-562 a TIC 413248763. Jedná se o hvězdu spektrální třídy M, jejíž hmotnost je asi o 40 % nižší v porovnání se Sluncem, stejně tak je zhruba o 40 % chladnější než Slunce. Od Země je vzdálena 31 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Hydry.
V únoru 2019 družice TESS zaregistrovala nepatrné poklesy jasnosti hvězdy GJ 357 každých 3,9 dnů, což vedlo k odhalení přítomnosti tranzitující planety. Dostala označení GJ 357b, je asi o 22 % větší než Země. Kolem mateřské hvězdy obíhá 11× blíže než Merkur kolem Slunce. Teplota na jejím povrchu dosahuje hodnot kolem 254 °C.
„Planetu GJ 357b označujeme jako ´horkou Zemi´. Ačkoliv na jejím povrchu nemůže existovat život, je pozoruhodné, že se jedná o třetí nejbližší doposud známou tranzitující exoplanetu a jednu z nejlépe prostudovaných kamenných planet, pro které jsme změřili složení atmosfér,“ říká Enric Pallé, vědecký pracovník z Instituto de Astrofísica de Canarias a Universidad de La Laguna.
Avšak zatímco Enric Pallé se svými spolupracovníky studoval data z pozemních dalekohledů za účelem potvrzení existence horké planety podobné Zemi, podařilo se mu odhalit další dvě exoplanety, které dostaly označení GJ 357c a GJ 357d.
Planeta GJ 357c má hmotnost nejméně 3,4× větší než Země a jeden oběh kolem červeného trpaslíka vykoná za 9,1 dne; obíhá zhruba dvakrát dále od mateřské hvězdy než planeta GJ 357b. Družice TESS nemohla pozorovat tranzity této exoplanety, z čehož vyplývá, že její oběžná dráha je nepatrně skloněna – snad méně než o jeden stupeň – vzhledem ke dráze ´horké země´. Proto z našeho pohledu nemohou nikdy nastat přechody planety přes kotouček hvězdy (tzv. tranzity).
Exoplaneta GJ 357d je 6,1× hmotnější než Země a kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 55,7 dne ve vzdálenosti, která přibližně odpovídá 20 % vzdálenosti naší planety od Slunce. Velikost planety a její složení není známo, avšak kamenné těleso s touto hmotností by mohlo mít průměr rovnající se zhruba dvojnásobku průměru Země.
Tato planeta krouží kolem mateřské hvězdy při vnějším okraji její obyvatelné zóny, kde dostává zhruba stejné množství energie jako planeta Mars od Slunce.
„Pokud má planeta GJ 357d hustou atmosféru, která bude v budoucnu cílem dalšího výzkumu, může zachytit dostatečné množství tepla k zahřátí planety a umožnit výskyt kapalné vody na jejím povrchu,“ dodává Diana Kossakowski, astronomka z Max Planck Institute for Astronomy. „Bez atmosféry by se teplota povrchu pohybovala na hodnotě kolem -53 °C, což by mělo za následek existenci ledové planety, nikoliv tělesa vhodného k životu.“
„Do jisté míry byly tyto planety ukryty v měřeních, která uskutečnily četné observatoře v průběhu několika let,“ říká hlavní autor studie Rafael Luque z Instituto de Astrofísica de Canarias a Universidad de La Laguna. „Určitou dobu trvalo, než se družice TESS nasměrovala na zajímavou hvězdu, kde jsme je objevili.“
Odborný článek byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics (arXiv.org preprint).
http://www.sci-news.com/astronomy/gj-357-planets-07448.html a https://www.nasa.gov/feature/goddard/2019/confirmation-of-toasty-tess-planet-leads-to-surprising-find-of-promising-world
autor: František Martinek