Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


03.12.2019
Spolupráce se Sekcí proměnných hvězd a exoplanet - ocenění činnosti

Pozorování proměnných hvězd probíhá na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v éře digitálních CCD kamer dvacet let. Za tu dobu bylo pořízeno mnoho zajímavých dat a dosaženo i několika významných objevů. Od roku 2017 funguje na hvězdárně ve Valašském Meziříčí vzdáleně přístupný dalekohled Sekce proměnných hvězd a exoplanet. S jeho pomocí student olomouckého gymnázia Vojtěch Dienstbier pozoroval nově objevenou proměnnou hvězdu a jeho práce byla oceněna v soutěži Česká hlavička 2019 v kategorii UNIVERSUM.

22.10.2019
Slavnostní shromáždění u příležitosti 90 let Ballnerovy hvězdárny

V pátek 18. října 2019 proběhlo slavnostní setkání u příležitosti výročí založení Ballnerovy hvězdárny. Ta vznikala ze soukromých prostředků Antonína Ballnera (1900-1972) v letech 1929 až 1935. Mezi slavnostními hosty byli přítomni nejen zástupci odborné veřejnosti, ale i představitelé vedení města Valašské Meziříčí, a především zástupci rodiny Antonína Ballnera v osobě jeho vnučky Růženy Jungbauerové.

16.09.2019
Astronomický kroužek 2019/2020

Ve středu 18. 9. 2019 v 15.30 hodin se uskuteční na hvězdárně zahajovací schůzka astronomického kroužku pro všechny (téměř) příznivce denní a noční oblohy.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Nové důkazy existence oceánu na Marsu

Nové důkazy existence oceánu na Marsu

23.07.2013

Vědci z California Institute of Technology (Caltech) objevili nová svědectví o existenci dávné říční delty na Marsu v místě, kde se kdysi velmi dávno mohla řeka vlévat do rozsáhlého oceánu. Tento oceán – pokud skutečně existoval – pokrýval velkou část severní polokoule planety. Rozkládal se na ploše větší než jedna třetina povrchu Marsu.

Vědci dlouho předpokládali, že nížiny na severní polokouli Marsu jsou vyschlým dnem oceánu, avšak doposud neobjevili žádné důkazy pro tento předpoklad,“ říká Mike Lamb, odborný asistent geologie na Caltech a spoluautor článku popisujícího výsledky výzkumu. Článek byl publikován v časopise Journal of Geophysical Research.

Ačkoliv nové objevy mají daleko k důkazu existence dávného oceánu na Marsu, poskytují tomuto předpokladu doposud největší podporu,“ říká Roman DiBiase, postgraduální student na Caltech a hlavní autor článku.

Popis k obrázku vpravo:
Porovnání „exhumované“ delty v sedimentárních horninách na Marsu (Aeolis, levá polovina obrázku) se současnou deltou řeky Selenga, která se na Zemi vlévá do jezera Bajkal (Rusko). Na stínovaném obrázku vlevo je znázorněn vyvýšený, rozvětvený a laločnatý vzhled dávné řeky v oblasti Aeolis Dorsa na planetě Mars. Terén je interpretován jako odolné depozity v korytech, která vytvářela pradávnou deltu.

Větší část severní polokoule Marsu tvoří rovinaté nížiny o nižších nadmořských výškách než na polokouli jižní, a tak se zdá být podobná oceánským pánvím vytvořeným na Zemi. Hranice mezi nížinami a hornatým terénem by tvořila pobřežní linii hypotetického oceánu.

Vědci z Caltech použili nové snímky s vysokým rozlišením pořízené sondou NASA s názvem MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) a na nich studovali oblast o rozloze 100 kilometrů čtverečních, která se rozprostírá vpravo od bývalého pobřeží. Dřívější družicové snímky ukázaly, že tato oblast – část velkého regionu s názvem Aeolis Dorsa, která se nachází zhruba 1000 km od kráteru Gale, kde nyní provádí výzkum pojízdná laboratoř Curiosity – je pokryta útvary podobnými brázdám, nazývanými inverzní říční koryta (inverted channels).

Popis k obrázku dole:
Celkový pohled na mapu ukazující oblast výzkumu s názvem Aeolis Dorsa (je vyznačená hvězdičkou). Hranice tak odděluje vyvýšený terén pokrytý krátery (v dolní části obrázku) od relativně hladké nížiny, která byla dlouho pokládána za obdobu oceánské pánve na Zemi. Oblast Aeolis Dorsa (vyznačena tečkovaně) odhaluje rozsáhlé sedimenty obsahující četné vyvýšené brázdy, které jsou interpretovány jako inverzní říční koryta.

Tato inverzní říční koryta vznikala tak, že materiál podobný hrubému štěrku a drobným kamenům byl v průběhu času unášen řekami a ukládán v níže položených oblastech. Jakmile řeka vyschla, jemný materiál – menší zrníčka jílu, prachu a písku – podél toku řeky erodoval a byl odnášen pryč, přičemž zde zůstal jen navrstvený hrubozrnný materiál. Tyto zbývající sedimenty dnes pozorujeme jako vyvýšeniny, které sledují tok dávných řek.

Snímky, bez kterých by nebyla tato zajímavá krajina objevena, vědci získali pomocí kamery HiRISE na palubě kosmické sondy MRO. Pořízením snímků z různých míst oběžné dráhy bylo možné sestavit trojrozměrné obrazy (stereo snímky), které umožnily vědcům určit topografii marťanského povrchu. Kamera HiRISE je schopna rozlišit na povrchu Marsu útvary o délce 25 cm a zmapovat výškový profil s rozlišením jednoho metru.

Zdroj: http://phys.org/news/2013-07-evidence-martian-ocean.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje