Nová etapa v pěstování rostlin na palubě ISS

Institut lékařsko-biologických problémů Ruské akademie věd (IMBP RAN) pracuje na dokončení výroby nové generace kosmického skleníku Lada 2, ve kterém budou pokračovat výzkumy složitějších rostlin na palubě ruského segmentu Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Výzkumné zařízení je připravováno ke zkouškám; po jejich ukončení bude rozhodnuto o zařazení experimentu Rastěnije do programu vědeckého výzkumu při letech ruských kosmonautů. Předpokládá se, že nový kosmický skleník bude dopraven na palubu ISS koncem roku 2016 nebo počátkem roku 2017.

To zdaleka nejsou první zkušenosti sovětských a ruských kosmonautů při pěstování rostlin ve stavu beztíže. Málokdo ví, že vesmírná botanika je ve skutečnosti starší než pilotované lety. První výzkumy vlivu mikrogravitace na rostliny se uskutečnily již v roce 1960. Na palubě kosmické lodi, jejímiž pasažéry byli psi Bělka a Strelka, se nacházela i semena několika zemědělských a okrasných rostlin.

Přítomnost člověka na palubě kosmické lodi přivedlo výzkumy na novou kvalitativní úroveň. Experimenty s vyššími rostlinami se prováděly na palubách všech sovětských a ruských orbitálních stanic. Již v roce 1979 se na stanici Saljut 6 objevily první „vesmírné květy“ – za 30 dnů vyrostly výhonky cibulek tulipánů do délky 50 cm a dosáhly stadia tvorby poupat.

Nejintenzivnější sledování růstu a rozvoje vyšších rostlin v podmínkách kosmického letu se provádělo na palubě orbitálního komplexu Mir, kde byl vůbec poprvé vytvořen automatický kosmický skleník Svět (jeho předchůdci Malachit, Ljutik, Oazis, Fiton a další nepracovali v automatickém režimu). Skleník Svět vznikl v rámci programu Interkosmos ve spolupráci s bulharskými odborníky. V období od roku 1990 do roku 2000 uskutečnili ruští kosmonauti 6 experimentů s pěstováním salátu a dalších salátových kultur, a také ředkvičky a pšenice.

Tyto zkušenosti umožnily vědcům z Institutu lékařsko-biologických problémů Ruské akademie věd (IMBP RAN) v krátkém časovém období navrhnout a zhotovit kosmický skleník Lada za účelem experimentů se složitějšími rostlinami na palubě ruského segmentu ISS.

V letech 2002-2011 uskutečnili ruští kosmonauti ve skleníku Lada celkem 17 experimentů s rostlinami hrachu, pšenice, ječmene, ředkvičky a salátových kultur. Jedním z nejvýznamnějších výsledků je získání čtyř po sobě navazujících generací hrachu. Vůbec poprvé na světě bylo dokázáno, že různé rostliny mohou být dlouhou dobu – srovnatelnou s délkou pilotované expedice na Mars – pěstovány v podmínkách kosmického letu bez ztráty reprodukčních funkcí a přitom vytvářet životaschopná semena.

A koncem roku 2014 ruská kosmonautka Jelena Serovová uskutečnila vlastní experiment – pokusila se v podmínkách beztížného stavu vypěstovat rostlinky z jablečných semínek. Experiment se zdařil – nehledě na absenci skleníku, pouze díky slunečnímu světlu a zvlhčované gáze se ve vesmíru poprvé objevily výhonky jabloně. „Na Marsu budou kvést jabloně,“ dodala s úsměvem Serovová.

Počátkem roku 2016 si mohla posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS poprvé přičichnout také k čerstvé květině – kosmonautům se podařilo vypěstovat oranžový květ cínie.

Zdroj: http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/30205/ a http://www.roscosmos.ru/21928/

autor: František Martinek