Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Vývoj nové generace přístrojového vybavení pro pozemní astronomii zaznamenal další úspěch, byl dokončen vývoj vysokorychlostní kamery, schopné pořídit 1500 snímků za sekundu a zároveň dostatečně citlivé pro snímání i velmi slabých objektů. První záběry získané nejrychlejší vysoce citlivou kamerou na světě vznikly díky spolupráci mezi ESO a francouzskými laboratořemi CNRS/INSU*. Podobné přístroje jsou klíčové pro novou generaci adaptivní optiky, určenou pozemním dalekohledům ESO/VLT.
„Pokud jde o schopnosti, nemá naše kamera ve světě konkurenci a umožní postoupit mílovými kroky vpřed v mnoha oblastech poznání vesmíru,“ říká Norbert Hubin, vedoucí oddělení adaptivní optiky ESO. OCam, jak se kamera nazývá, se stane součástí druhé generace zařízení SPHERE na VLT, jež bude nainstalováno v roce 2011 s cílem nasnímat obří exoplanety u blízkých hvězd.
Vysokorychlostní kamery jsou nezbytnou součástí moderní adaptivní optiky, jež se využívá u obřích pozemních dalekohledů. Pozemní pozorování je totiž znehodnocováno rozostřením sledovaného nebeského objektu turbulencemi v zemské atmosféře. Způsobuje mihotání hvězd, což sice potěší básníky, ale komplikuje práci astronomům.
Rozostření pomáhá potlačit systém adaptivní optiky. Snímky pořízené pozemními dalekohledy jsou tak stejně ostré, jako záběry z dalekohledů pracujících mimo naši atmosféru na oběžné dráze kolem Země. Adaptivní optika provádí v reálném čase korekce tvaru speciálního optického prvku, které jsou vypočteny na základě analýzy obrazových dat z vysokorychlostní kamery. V současné době probíhá korekce několik set krát za sekundu. Nová generace přístrojů umožní ještě vyšší frekvenci a to více jak tisíckrát za sekundu. Právě zde hraje OCam klíčovou roli.
„Kvalita adaptivní optiky silně závisí na rychlosti kamery a její citlivosti,“ říká Philippe Freautrier z francouzského LAOG a koordinátor celého projektu. „V zásadě jde však o dvě proti sobě stojící vlastnosti. Čím je kamera rychlejší, tím nižší má citlivost.“ Z tohoto důvodu potřebují klasické vysokorychlostní kamery "velmi silné nasvícení scény“, což samozřejmě nemůže být řešením u kamer používaných v astronomii.
OCam využívá čip CCD220, vyvinutý britskou společností e2v technologies, u kterého je výše zmíněný problém vyřešen. Čip umožňuje velmi krátké expoziční časy a zároveň je velice citlivý. Toho bylo možné dosáhnout díky výraznému snížení takzvaného vyčítacího šumu, který je omezující vlastností každého elektronického zařízení pro snímání obrazu. U kamery OCam je tento šum 10 krát nižší, než u současných přístrojů využívaných na VLT.
„Nová technologie umožní další generaci přístrojového vybavení na VLT pořizovat nejlepší možné snímky s nepřekonatelnou ostrostí,“ prohlašuje Jean-Luc Gach z francouzské Laboratoire d’Astrophysique de Marseille a vedoucí vývoje kamery.
„V současné době ESO plánuje vývoj detektorů pro adaptivní optiku připravovaného Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT) o průměru segmentového zrcadla 42 m, a to za účasti našich partnerů z oblasti výzkumu i průmyslu,“ říká Hubin.
Citlivé detektory byly vyrobeny ve Velké Británii, systém kontroly vyvinuli ve Francii, a to vše ve spolupráci s německými a španělskými odborníky. OCam je tedy produkt skutečné evropské spolupráce, který najde široké komerční využití.
Poznámky:
* Zkr. Centre National de la Recherche Scientifique/Institut National des Sciences de l'Univers
Další informace:
Zúčastněné francouzské laboratoře: Laboratoire d’Astrophysique de Marseille (LAM/INSU/CNRS, Université de Provence; Observatoire Astronomique de Marseille Provence), Laboratoire d’Astrophysique de Grenoble (LAOG/INSU/CNRS, Université Joseph Fourier; Observatoire des Sciences de l’Univers de Grenoble) a Observatoire de Haute Provence (OHP/INSU/CNRS; Observatoire Astronomique de Marseille Provence).
OCam a CCD220 jsou výsledkem pětileté práce a byly financovány z prostředků Evropské komise, ESO a CNRS-INSU v rámci projektu OPTICON, který je součástí šestého rámcového programu vědeckého a technického rozvoje EU. Vývoj CCD220 zaštiťovalo ESO a probíhal v britské společnosti e2v technologies, jež je předním světovým výrobcem vědeckých snímačů. Další část prací v rámci projektu OPTICON vedla francouzská Laboratoire d'Astrophysique de Grenoble. Kamera OCam byla sestavena týmem francouzských techniků z Laboratoire d'Astrophysique de Marseille, Laboratoire d’Astrophysique de Grenoble a Observatoire de Haute Provence. S cílem zajistit úspěšné pokračování projektu byl v lednu 2009 zahájen nový projekt OPTICON v rámci sedmého rámcového programu vědeckého a technického rozvoje EU se stejnými partnery. Jeho úkolem bude vývoj ještě kvalitnějších detektorů určených pro práci s umělou laserovou hvězdou, což je nezbytný krok, nutný pro zajištění očekávané obrazové kvality budoucího teleskopu E-ELT.
ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.
Kontakty:
Norbert Hubin, Mark Downing; ESO; Phone: +49 89 3200 6517, +49 89 3200 6389; E-mail: nhubin (at) eso.org, mdowning (at) eso.org.
Jean-Luc Gach; Laboratoire d’Astrophysique de Marseille (LAM), France; Phone: +33 4 95 04 41 19; E-mail: jean-juc.gach (at) oamp.fr.
Philippe Feautrier; Laboratoire d’Astrophysique de Grenoble (LAOG), France; Phone: +33 4 76 63 59 81; E-mail: Philippe.Feautrier (at) obs.ujf-grenoble.fr.
ESO La Silla - Paranal - ELT Press Officer: Dr. Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hboffin@eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valeria Foncea - +56 2 463 3123 - vfoncea@eso.org
Překlad: Tomáš Mohler, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz
autor: Tomáš Mohler