V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Nedávný výzkum zjistil, že tvrzení o detekci biosignálního plynu byla předčasná. Nedávné zprávy o tom, že kosmický dalekohled NASA James Webb Space Telescope našel známky života na vzdálené planetě, pochopitelně vyvolaly vzrušení. Nová studie toto zjištění zpochybňuje, ale také nastiňuje, jak by mohl dalekohled ověřit přítomnost plynu produkovaného životem. Studie UC Riverside publikovaná v Astrophysical Journal Letters může být pro mimozemské nadšence zklamáním, ale nevylučuje možnost objevu v blízké budoucnosti.
V roce 2023 se objevily vzrušující zprávy o biosignálním plynu v atmosféře planety K2-18b, která měla zřejmě několik podmínek, které by umožnily život. Mnoho exoplanet, tedy planet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, není snadno srovnatelných se Zemí. Jejich teploty, atmosféry a podnebí ztěžují představu života zemského typu na nich.
Jedinečné podmínky na K2-18b
K2-18b je však trochu jiná. „Tato planeta dostává téměř stejné množství slunečního záření jako Země. A pokud je jako faktor odstraněna atmosféra, K2-18b má teplotu blízkou Zemi, což je také ideální situace pro nalezení života,“ řekl vědec projektu UCR a autor článku Shang-Min Tsai.
Atmosféra K2-18b je na rozdíl od naší planety,která je na bázi dusíku, převážně vodíková. Ale spekulovalo se, že K2-18b má vodní oceány, jako Země. To dělá z K2-18b potenciálně „hyceánský“ svět, což znamená kombinaci vodíkové atmosféry a vodních oceánů.
Objevy vesmírného dalekohledu Jamese Webba
V loňském roce tým z Cambridge odhalil metan a oxid uhličitý v atmosféře K2-18b pomocí JWST – dalších prvků, které by mohly ukazovat na známky života.
„Co bylo třešničkou na dortu, pokud jde o hledání života, je to, že minulý rok tito výzkumníci oznámili předběžnou detekci dimethylsulfidu neboli DMS v atmosféře této planety, který je produkován oceánským fytoplanktonem na Zemi,“ řekl Tsai. DMS je hlavním zdrojem vzdušné síry na naší planetě a může hrát roli při tvorbě mraků.
Výzvy při detekci DMS
Protože data dalekohledu nebyla průkazná, chtěli vědci UCR pochopit, zda se na K2-18b, vzdálené asi 120 světelných let od Země, může nahromadit dostatek DMS na detekovatelné úrovni. Stejně jako na každé tak vzdálené planetě je získání fyzických vzorků atmosférických chemikálií nemožné.
„Signál DMS z Webbova teleskopu nebyl příliš silný a ukázal se pouze určitými způsoby při analýze dat,“ řekl Tsai. „Chtěli jsme vědět, jestli si můžeme být jisti tím, co vypadalo jako náznak o DMS.“
Výsledky studie a vyhlídky do budoucna
Na základě počítačových modelů, které zohledňují fyziku a chemii DMS, stejně jako atmosféru na bázi vodíku, vědci zjistili, že je nepravděpodobné, že data ukazují přítomnost DMS. „Signál se silně překrývá s metanem a myslíme si, že vybrat DMS z metanu je mimo možnosti tohoto nástroje,“ řekl Tsai.
Vědci se však domnívají, že je možné, aby se DMS akumuloval na detekovatelné úrovni. Aby k tomu došlo, musel by plankton nebo jiná forma života produkovat 20krát více DMS, než je přítomno na Zemi.
Vylepšení detekčních technik
Detekce života na exoplanetách je vzhledem k jejich vzdálenosti od Země skličující úkol. K nalezení DMS by Webbův teleskop musel použít nástroj, který je schopen lépe detekovat infračervené vlnové délky v atmosféře než ten, který byl použit loni. Naštěstí dalekohled použije takový přístroj později v tomto roce a definitivně odhalí, zda na K2-18b existuje DMS.
Perspektivy výzkumu exoplanet
„Nejlepší biologické podpisy na exoplanetě se mohou výrazně lišit od těch, které dnes na Zemi najdeme nejhojněji. Na planetě s atmosférou bohatou na vodík můžeme s větší pravděpodobností najít DMS vytvořený životem místo kyslíku produkovaného rostlinami a bakteriemi jako na Zemi,“ řekl astrobiolog UCR Eddie Schwieterman, hlavní autor studie.
Vzhledem ke složitosti hledání známek života na vzdálených planetách se někteří podivují nad pokračující motivací výzkumníků. „Proč stále zkoumáme vesmír a hledáme známky života? Představte si, že v noci kempujete v Joshua Tree a něco slyšíte. Váš instinkt je posvítit světlem, abyste viděli, co je tam venku. To je to, co svým způsobem děláme také,“ řekl Tsai.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí