Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Přístroj HARPS přinesl bohatou úrodu exoplanet s nízkou hmotností.
Tým evropských astronomů ohlásil na mezinárodní konferenci významný objev na poli exoplanetárního průzkumu. Pomocí přístroje HARPS na observatoři ESO v La Silla nalezl v okolí hvězdy HD 40307 systém tří superzemí. Pozorování přístrojem HARPS ve sledovaném vzorku hvězd navíc odhalilo dalších 45 kandidátů na exoplanety s hmotností menší než je třicetinásobek hmotnosti Země a s oběžnou dobou kratší než 50 dní, tzn. že okolo každé třetí našemu Slunci podobné hvězdy obíhá planeta s výše uvedenými parametry.
„Obíhají snad okolo každé hvězdy planety? A pokud ano, kolik jich tam je?“ podivuje se lovec planet Michel Mayor z observatoře v Ženevě. „Přestože na tuto otázku stále ještě neznáme odpověď, učinili jsme významný krok vpřed k jejímu zodpovězení.“ Od roku 1995, kdy byla Michelem Mayorem a Didierem Quelozem objevena planeta obíhající kolem hvězdy 51 Pegasi, již bylo nalezeno více jak 270 exoplanet, obíhajících kolem Slunci podobných hvězd. Většina těchto planet jsou plynní obři, podobní Saturnu či Jupiteru. Ze statistik vyplývá, že takováto planeta obíhá kolem každé čtrnácté hvězdy.
„S příchodem mnohem přesnějších přístrojů, mezi které patří také spektrograf HARPS na 3.6 m dalekohledu ESO v La Silla, můžeme objevit i menší planety s hmotností mezi 2-10 hmotnostmi Země,“ říká Stéphane Udry, jeden z Mayorových kolegů. Takové planety nazýváme superzemě. Hmotnost superzemě je větší než hmotnost Země, ale menší než hmotnost planety Uran či Neptun (tj. okolo 15násobku hmotnosti Země).
Astronomové nyní objevili systém složený ze tří superzemí, obíhajících okolo hvězdy, jež je jen o málo hmotnější než Slunce. Tato hvězda je vzdálena 42 světelných let a nachází se na rozhraní souhvězdí Mečouna a Malíře (latinsky Doradus a Pictor). „Během posledních pěti let jsme prováděli velmi pečlivá měření radiální rychlosti hvězdy HD40307, která jasně ukázala přítomnost trojice planet v tomto systému,“ říká Mayor. Planety jsou 4,2; 6,7 a 9,4krát hmotnější než Země a okolo hvězdy obíhají s periodami 4,3; 9,6 a 20,4 dne.
„Změny radiální rychlosti hvězdy způsobené planetami jsou velice malé. Vždyť nejmenší planeta je stotisíckrát lehčí než její mateřská hvězda. Takové odchylky je možné zaznamenat pouze pomocí velice citlivého přístroje, jako je např. HARPS,“ říká spoluautor François Bouchy z Institut d'Astrophysique de Paris. Změna radiální rychlosti hvězdy, způsobená planetou, činí jen několik metrů za sekundu.
Na stejné konferenci byl také ohlášen objev dalších dvou planetárních soustav, učiněný pomocí spektrografu HARPS. V prvním systému obíhá kolem hvězdy HD 181433 superzemě (7,5 hmotnosti Země) s periodou 9,5 dne, a také planeta podobná Jupiteru s oběžnou dobou 3 roky. Druhý systém obsahuje planetu s oběžnou dobou 4 dny (22 hmotností Země) a Saturnu podobného plynného obra s periodou oběhu 3 roky. „Uvedené planety jsou (jistě) pouze špičkou ledovce,“ říká Mayor. „Po vyhodnocení dat naměřených u všech hvězd nám HARPS ukázal, že okolo jedné třetiny ze všech Slunci podobných hvězd obíhá buď superzemě nebo planeta podobná Neptunu s oběžnou dobou menší než 50 dní.“
Je mnohem snazší nalézt planety s krátkou dobou oběhu než ty na vzdálených drahách s dlouhými periodami. „Je velmi pravděpodobné, že kolem hvězd neobíhají jenom superzemě, ale také planety s hmotností podobnou Zemi. Ty však zatím nejsme schopni objevit. Když k tomuto předpokladu přidáme již známé exoplanety podobné Jupiteru, můžeme snadno dojít k závěru, že planety jsou vlastně všude,“ uzavírá Udry.
Multimédia: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/phot-19-08.html
Zdroj: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/pr-19-08.html
autor: Tomáš Mohler