Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.


Přístroj HARPS přinesl bohatou úrodu exoplanet s nízkou hmotností.
Tým evropských astronomů ohlásil na mezinárodní konferenci významný objev na poli exoplanetárního průzkumu. Pomocí přístroje HARPS na observatoři ESO v La Silla nalezl v okolí hvězdy HD 40307 systém tří superzemí. Pozorování přístrojem HARPS ve sledovaném vzorku hvězd navíc odhalilo dalších 45 kandidátů na exoplanety s hmotností menší než je třicetinásobek hmotnosti Země a s oběžnou dobou kratší než 50 dní, tzn. že okolo každé třetí našemu Slunci podobné hvězdy obíhá planeta s výše uvedenými parametry.
„Obíhají snad okolo každé hvězdy planety? A pokud ano, kolik jich tam je?“ podivuje se lovec planet Michel Mayor z observatoře v Ženevě. „Přestože na tuto otázku stále ještě neznáme odpověď, učinili jsme významný krok vpřed k jejímu zodpovězení.“ Od roku 1995, kdy byla Michelem Mayorem a Didierem Quelozem objevena planeta obíhající kolem hvězdy 51 Pegasi, již bylo nalezeno více jak 270 exoplanet, obíhajících kolem Slunci podobných hvězd. Většina těchto planet jsou plynní obři, podobní Saturnu či Jupiteru. Ze statistik vyplývá, že takováto planeta obíhá kolem každé čtrnácté hvězdy.
„S příchodem mnohem přesnějších přístrojů, mezi které patří také spektrograf HARPS na 3.6 m dalekohledu ESO v La Silla, můžeme objevit i menší planety s hmotností mezi 2-10 hmotnostmi Země,“ říká Stéphane Udry, jeden z Mayorových kolegů. Takové planety nazýváme superzemě. Hmotnost superzemě je větší než hmotnost Země, ale menší než hmotnost planety Uran či Neptun (tj. okolo 15násobku hmotnosti Země).
Astronomové nyní objevili systém složený ze tří superzemí, obíhajících okolo hvězdy, jež je jen o málo hmotnější než Slunce. Tato hvězda je vzdálena 42 světelných let a nachází se na rozhraní souhvězdí Mečouna a Malíře (latinsky Doradus a Pictor). „Během posledních pěti let jsme prováděli velmi pečlivá měření radiální rychlosti hvězdy HD40307, která jasně ukázala přítomnost trojice planet v tomto systému,“ říká Mayor. Planety jsou 4,2; 6,7 a 9,4krát hmotnější než Země a okolo hvězdy obíhají s periodami 4,3; 9,6 a 20,4 dne.
„Změny radiální rychlosti hvězdy způsobené planetami jsou velice malé. Vždyť nejmenší planeta je stotisíckrát lehčí než její mateřská hvězda. Takové odchylky je možné zaznamenat pouze pomocí velice citlivého přístroje, jako je např. HARPS,“ říká spoluautor François Bouchy z Institut d'Astrophysique de Paris. Změna radiální rychlosti hvězdy, způsobená planetou, činí jen několik metrů za sekundu.
Na stejné konferenci byl také ohlášen objev dalších dvou planetárních soustav, učiněný pomocí spektrografu HARPS. V prvním systému obíhá kolem hvězdy HD 181433 superzemě (7,5 hmotnosti Země) s periodou 9,5 dne, a také planeta podobná Jupiteru s oběžnou dobou 3 roky. Druhý systém obsahuje planetu s oběžnou dobou 4 dny (22 hmotností Země) a Saturnu podobného plynného obra s periodou oběhu 3 roky. „Uvedené planety jsou (jistě) pouze špičkou ledovce,“ říká Mayor. „Po vyhodnocení dat naměřených u všech hvězd nám HARPS ukázal, že okolo jedné třetiny ze všech Slunci podobných hvězd obíhá buď superzemě nebo planeta podobná Neptunu s oběžnou dobou menší než 50 dní.“
Je mnohem snazší nalézt planety s krátkou dobou oběhu než ty na vzdálených drahách s dlouhými periodami. „Je velmi pravděpodobné, že kolem hvězd neobíhají jenom superzemě, ale také planety s hmotností podobnou Zemi. Ty však zatím nejsme schopni objevit. Když k tomuto předpokladu přidáme již známé exoplanety podobné Jupiteru, můžeme snadno dojít k závěru, že planety jsou vlastně všude,“ uzavírá Udry.
Multimédia: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/phot-19-08.html
Zdroj: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/pr-19-08.html
autor: Tomáš Mohler
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí