V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
Na USA spadla čínská raketa
29.07.2016
28. července 2016 v noci se obyvatelé USA stali svědky neobyčejné podívané – nad Amerikou proletěly a shořely zbytky nejnovější čínské rakety Chang Zheng (Dlouhý pochod-7), oznámil astronom Jonathan McDowell ve svém blogu v síti Twitter.
Dnes v sedm hodin ráno moskevského času se na americkém Twitteru a Youtube začaly objevovat zprávy a videa zachycující průlet podivného „UFO“ nad západními a centrálními státy USA, od kterého se občas oddělovaly velké svítící „rakety“.
Zdrojem tohoto „neidentifikovaného objektu“ byl podle astronoma Jonathana McDowella z Smithsonova astrofyzikálního střediska Harvardovy univerzity v Cambridge (USA) druhý stupeň nejnovější čínské nosné rakety „Dlouhý pochod-7“. Tato raketa poprvé odstartovala z kosmodromu na ostrově Hainan 25. června letošního roku. Raketa vynesla na oběžnou dráhu několik menších družic a prototyp pouzdra pilotované lodi pro čínské tchajkonauty.
Přesné rozměry a hmotnost rakety nejsou známé, ale McDowell předpokládá, že druhý stupeň vážil více než pět tun. Podle astronoma jsou pády takto velkých objektů zpět na Zemi mimořádně vzácné, právě proto byly zbytky rakety dobře viditelné v USA. Vědec nevylučuje, že část fragmentů mohla dosáhnout zemského povrchu.
Čína začala konstruovat nosné rakety „Dlouhý pochod-1“ (Chang Zheng-1) v roce 1965. O pět let později tato raketa vynesla na oběžnou dráhu první čínskou družici China-1.
První start nosné rakety „Dlouhý pochod-2“ se uskutečnil již v roce 1974, o deset let později byl vypuštěn „Dlouhý pochod-3“. Začátkem 90. let minulého století byly uvedeny do provozu nosné rakety „Dlouhý pochod-4“.
Raketu „Dlouhý pochod-7“ společně s větší raketou „Dlouhý pochod-5“ a menší „Dlouhý pochod-6“ vyvíjeli čínští inženýři po dobu posledních devíti let. Hlavním úkolem jejich startů bude, podle současných plánů Čínské agentury pro letectví a kosmonautiku, zásobování budoucí orbitální stanice a vynášení velkých družic na oběžnou dráhu Země.
Zdroj: http://ria.ru/science/20160728/1473048441.html
autor: Naďa Lenžová
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz