Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Na povrchu Měsíce mohou být pozůstatky komet z cizích soustav
01.02.2016
Komety z jiných hvězdných soustav mohly dopadnout na povrch Měsíce a existuje určitá naděje, že jejich pozůstatky budou nalezeny v polárních oblastech souputníka naší planety. Alespoň to předpokládá Vladislav Ševčenko, doktor fyzikálně-matematických věd, vedoucí oddělení výzkumu Měsíce a planet Státního astronomického institutu im. P. K. Šternberga.
„Část komet, které se nacházejí na periferii Sluneční soustavy, nemá sluneční původ, nýbrž k nám přiletěla z jiných hvězdných soustav... Takové komety mohly v dávné minulosti dopadnout i na povrch Měsíce. Není vyloučeno, že ve studených pastích polárních oblastí Měsíce (na dně kráterů) najdeme materiál ze vzdálených hvězdných soustav nacházejících se několik světelných roků daleko. Pokud bychom tam chtěli letět, pak je to otázka vzdálené budoucnosti. A tak najít na povrchu tělesa, které se nachází ve vzdálenosti pouhých tří dnů kosmického letu, materiál z jiné hvězdné soustavy – byl by to mimořádný objev současné vědy,“ prohlásil Vladislav Ševčenko v průběhu on-line konference, kterou pořádal deník „Rossija Segodnja“.
Vladislav Ševčenko informoval, že kosmické lety automatů pro období nejbližších několika roků, zařazené do Federálního kosmického programu Ruska do roku 2025, budou zaměřeny na jižní polární oblasti Měsíce. Je to zejména proto, že tam byla objevena nízkoteplotní úložiště těkavých materiálů, které kdysi mohly dopadnout na povrch Měsíce při srážkách s objekty pocházejícími i z cizích hvězdných systémů.
Pro úplnost dodejme, že Rusko plánuje v příštích letech vypustit k Měsíci několik kosmických sond. Například start Luny 25 (Luna-Glob) je plánován na období 2018/19, Luna 27 (Luna-Resource 1) by měla startovat v letech 2021/22. V obou případech se počítá s přistáním v polárních oblastech v okolí jižního pólu Měsíce.
Vladislav Ševčenko rovněž uvedl, že v jiných oblastech Měsíce dochází k velkým změnám teploty. Ve dne se například rovníkové oblasti povrchu Měsíce zahřívají na teplotu +130 až +150 °C. V takových podmínkách se žádné těkavé materiály nemohou vyskytovat v povrchové vrstvě. Informace poskytla agentura RIA Novosti.
Zdroj: http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/30262/ a http://ria.ru/science/20160128/1366472046.html
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies