Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Komety z jiných hvězdných soustav mohly dopadnout na povrch Měsíce a existuje určitá naděje, že jejich pozůstatky budou nalezeny v polárních oblastech souputníka naší planety. Alespoň to předpokládá Vladislav Ševčenko, doktor fyzikálně-matematických věd, vedoucí oddělení výzkumu Měsíce a planet Státního astronomického institutu im. P. K. Šternberga.
„Část komet, které se nacházejí na periferii Sluneční soustavy, nemá sluneční původ, nýbrž k nám přiletěla z jiných hvězdných soustav... Takové komety mohly v dávné minulosti dopadnout i na povrch Měsíce. Není vyloučeno, že ve studených pastích polárních oblastí Měsíce (na dně kráterů) najdeme materiál ze vzdálených hvězdných soustav nacházejících se několik světelných roků daleko. Pokud bychom tam chtěli letět, pak je to otázka vzdálené budoucnosti. A tak najít na povrchu tělesa, které se nachází ve vzdálenosti pouhých tří dnů kosmického letu, materiál z jiné hvězdné soustavy – byl by to mimořádný objev současné vědy,“ prohlásil Vladislav Ševčenko v průběhu on-line konference, kterou pořádal deník „Rossija Segodnja“.
Vladislav Ševčenko informoval, že kosmické lety automatů pro období nejbližších několika roků, zařazené do Federálního kosmického programu Ruska do roku 2025, budou zaměřeny na jižní polární oblasti Měsíce. Je to zejména proto, že tam byla objevena nízkoteplotní úložiště těkavých materiálů, které kdysi mohly dopadnout na povrch Měsíce při srážkách s objekty pocházejícími i z cizích hvězdných systémů.
Pro úplnost dodejme, že Rusko plánuje v příštích letech vypustit k Měsíci několik kosmických sond. Například start Luny 25 (Luna-Glob) je plánován na období 2018/19, Luna 27 (Luna-Resource 1) by měla startovat v letech 2021/22. V obou případech se počítá s přistáním v polárních oblastech v okolí jižního pólu Měsíce.
Vladislav Ševčenko rovněž uvedl, že v jiných oblastech Měsíce dochází k velkým změnám teploty. Ve dne se například rovníkové oblasti povrchu Měsíce zahřívají na teplotu +130 až +150 °C. V takových podmínkách se žádné těkavé materiály nemohou vyskytovat v povrchové vrstvě. Informace poskytla agentura RIA Novosti.
Zdroj: http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/30262/ a http://ria.ru/science/20160128/1366472046.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí