Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Nová studie zjistila, že Mars byl na počátku své existence pokryt až 300 metrů hlubokými oceány. Mars je známý svým načervenalým odstínem, ale věří se, že planeta byla kdysi modrá a pokrytá vodou. Skutečnost, že Mars mohl mít v minulosti vodu, nás přibližuje k pochopení, zda planeta mohla podporovat život nebo ne. Mezi výzkumníky panuje všeobecná shoda, že na Marsu v určitém okamžiku historie planety byla voda, ale rozsah a trvání této vody je stále předmětem debat.
Podle nedávné studie z University of Copenhagen se má za to, že Mars byl asi před 4,5 miliardami let pokryt 300 metrů hlubokým oceánem vody. „V této době byl Mars bombardován asteroidy obsahujícími led. Stalo se to během prvních 100 milionů let vývoje planety. Dalším zajímavým úhlem pohledu je, že asteroidy nesly také organické molekuly, které jsou biologicky důležité pro život,“ říká profesor Martin Bizzarro z Centra pro formování hvězd a planet. Kromě vody přinesly ledové asteroidy na rudou planetu také biologicky relevantní molekuly, jako jsou aminokyseliny.
Studie byla publikována v renomovaném časopise Science Advances.
Mars mohl mít podmínky pro život dříve než Země
Nová studie ukazuje, že oceány, které pokrývaly celou planetu Mars vodou, byly hluboké nejméně 300 metrů. Mohly však být hluboké až jeden kilometr. Ve srovnání s tím je na Zemi ve skutečnosti velmi málo vody, vysvětluje Martin Bizzarro.
„To se stalo během prvních 100 milionů let Marsu. Po tomto období se pro potenciální život na Zemi stalo něco katastrofálního. Předpokládá se, že došlo ke gigantické srážce mezi Zemí a jinou planetou velikosti Marsu. Byla to gigantická kolize, která vytvořila systém Země-Měsíc a zároveň vyhladila veškerý potenciální život na Zemi,“ říká Martin Bizzarro. Vědci proto mají opravdu pádné důkazy, že podmínky umožňující vznik života byly na Marsu dávno před Zemí.
Miliardu let starý meteorit
Právě pomocí meteoritu starého miliardy let se vědcům podařilo nahlédnout do minulosti Marsu. Meteorit byl kdysi součástí původní kůry Marsu a nabízí jedinečný pohled na to, co se stalo v době, kdy se formovala Sluneční soustava.
Celé tajemství se ukrývá ve způsobu, jakým byl vytvořen povrch Marsu – a jehož součástí byl kdysi meteorit – protože jde o povrch, který nepodléhá pohybu. Na Zemi je tomu naopak. Tektonické desky jsou v neustálém pohybu a recyklují se v nitru planety.
„Desková tektonika na Zemi vymazala všechny důkazy o tom, co se stalo během prvních 500 milionů let historie naší planety. Desky se neustále pohybují a jsou recyklovány a ničeny v nitru naší planety. Naproti tomu Mars nemá deskovou tektoniku, takže povrch planety uchovává záznam o nejstarší historii Marsu,“ vysvětluje Martin Bizzarro.
autor: František Martinek