Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Nová studie zjistila, že Mars byl na počátku své existence pokryt až 300 metrů hlubokými oceány. Mars je známý svým načervenalým odstínem, ale věří se, že planeta byla kdysi modrá a pokrytá vodou. Skutečnost, že Mars mohl mít v minulosti vodu, nás přibližuje k pochopení, zda planeta mohla podporovat život nebo ne. Mezi výzkumníky panuje všeobecná shoda, že na Marsu v určitém okamžiku historie planety byla voda, ale rozsah a trvání této vody je stále předmětem debat.
Podle nedávné studie z University of Copenhagen se má za to, že Mars byl asi před 4,5 miliardami let pokryt 300 metrů hlubokým oceánem vody. „V této době byl Mars bombardován asteroidy obsahujícími led. Stalo se to během prvních 100 milionů let vývoje planety. Dalším zajímavým úhlem pohledu je, že asteroidy nesly také organické molekuly, které jsou biologicky důležité pro život,“ říká profesor Martin Bizzarro z Centra pro formování hvězd a planet. Kromě vody přinesly ledové asteroidy na rudou planetu také biologicky relevantní molekuly, jako jsou aminokyseliny.
Studie byla publikována v renomovaném časopise Science Advances.
Mars mohl mít podmínky pro život dříve než Země
Nová studie ukazuje, že oceány, které pokrývaly celou planetu Mars vodou, byly hluboké nejméně 300 metrů. Mohly však být hluboké až jeden kilometr. Ve srovnání s tím je na Zemi ve skutečnosti velmi málo vody, vysvětluje Martin Bizzarro.
„To se stalo během prvních 100 milionů let Marsu. Po tomto období se pro potenciální život na Zemi stalo něco katastrofálního. Předpokládá se, že došlo ke gigantické srážce mezi Zemí a jinou planetou velikosti Marsu. Byla to gigantická kolize, která vytvořila systém Země-Měsíc a zároveň vyhladila veškerý potenciální život na Zemi,“ říká Martin Bizzarro. Vědci proto mají opravdu pádné důkazy, že podmínky umožňující vznik života byly na Marsu dávno před Zemí.
Miliardu let starý meteorit
Právě pomocí meteoritu starého miliardy let se vědcům podařilo nahlédnout do minulosti Marsu. Meteorit byl kdysi součástí původní kůry Marsu a nabízí jedinečný pohled na to, co se stalo v době, kdy se formovala Sluneční soustava.
Celé tajemství se ukrývá ve způsobu, jakým byl vytvořen povrch Marsu – a jehož součástí byl kdysi meteorit – protože jde o povrch, který nepodléhá pohybu. Na Zemi je tomu naopak. Tektonické desky jsou v neustálém pohybu a recyklují se v nitru planety.
„Desková tektonika na Zemi vymazala všechny důkazy o tom, co se stalo během prvních 500 milionů let historie naší planety. Desky se neustále pohybují a jsou recyklovány a ničeny v nitru naší planety. Naproti tomu Mars nemá deskovou tektoniku, takže povrch planety uchovává záznam o nejstarší historii Marsu,“ vysvětluje Martin Bizzarro.
autor: František Martinek