Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Astronomové využili observatoře po celém světě, včetně dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO, ke studiu asteroidu 1998 KY26 a odhalili, že je téměř třikrát menší a rotuje mnohem rychleji, než se dříve soudilo. Asteroid bude v roce 2031 cílem prodloužené mise japonské sondy Hayabusa 2. Nová pozorování nabízejí klíčové informace pro operace sondy u asteroidu, pouhých šest let do setkání sondy s asteroidem 1998 KY26.
„Zjistili jsme, že realita objektu je zcela odlišná od toho, jak byla dříve popisována,“ říká astronom Toni Santana-Ros, výzkumník z Univerzity v Alicante ve Španělsku, který vedl studii o asteroidu 1998 KY26 publikovanou v časopise Nature Communications. Nová pozorování v kombinaci s předchozími radarovými daty odhalila, že asteroid má průměr pouhých 11 metrů, což znamená, že by se snadno vešel do kopule dalekohledu VLT, který byl použit k jeho pozorování. Také se otáčí přibližně dvakrát rychleji, než se dříve myslelo: „Jeden den na tomto asteroidu trvá pouhých pět minut!“ říká Santana-Ros. Předchozí data naznačovala, že asteroid má průměr přibližně 30 metrů a jednu rotaci dokončí za přibližně 10 minut.
„Menší velikost a rychlejší rotace, které jsou nyní naměřeny, učiní návštěvu sondy Hayabusa 2 ještě zajímavější, ale také ještě náročnější,“ říká spoluautor Olivier Hainaut, astronom z ESO v Německu. Je to proto, že přistávací manévr, při kterém sonda „políbí“ asteroid, bude obtížnější uskutečnit, než se předpokládalo.
Asteroid 1998 KY26 by se měl stát posledním cílovým asteroidem pro sondu Hayabusa 2 Japonské agentury pro výzkum vesmíru JAXA. Ve své původní misi sonda v roce 2018 prozkoumala asteroid 162173 Ryugu o průměru 900 metrů a vzorky asteroidu dopravila na Zemi v roce 2020. Vzhledem k tomu, že jí zbývalo palivo, byla sonda navedena na prodlouženou misi do roku 2031, kdy se má setkat s asteroidem 1998 KY26 s cílem dozvědět se více o nejmenších asteroidech. Bude to poprvé, co se vesmírná mise setká s tak malým asteroidem – všechny předchozí mise navštívily asteroidy o průměru několika či dokonce tisíců metrů.
Santana-Ros a jeho tým pozorovali asteroid 1998 KY26 ze Země, aby podpořili přípravu mise. Protože je asteroid velmi malý a tudíž má i velmi slabou gravitaci, jeho studium vyžadovalo čekání na blízký průlet kolem Země a použití velkých dalekohledů, jako je například VLT ESO v chilské poušti Atacama.
Pozorování odhalila, že asteroid má jasný povrch a pravděpodobně se skládá z pevného kusu horniny, který by mohl pocházet z kusu planety nebo jiného asteroidu. Tým však nemohl zcela vyloučit možnost, že asteroid je tvořen hromadou suti volně slepenou dohromady. „Nikdy jsme neviděli desetimetrový asteroid in situ, takže vlastně nevíme, co očekávat a jak bude vypadat,“ říká Santana-Ros.
„Úžasné je, že jsme zjistili, že velikost asteroidu je srovnatelná s velikostí kosmické sondy, která ho navštíví! A my jsme byli schopni charakterizovat tak malý objekt pomocí našich dalekohledů, což znamená, že to můžeme v budoucnu udělat i pro další objekty,“ říká Santana-Ros. „Naše metody by mohly mít vliv na plány budoucího průzkumu asteroidů v blízkosti Země nebo dokonce na těžbu kovů na asteroidech.“
„Navíc nyní víme, že dokážeme charakterizovat i ty nejmenší nebezpečné asteroidy, které by se mohly srazit se Zemí, jako například ten, který v roce 2013 dopadl poblíž Čeljabinsku v Rusku a byl jen o málo větší než 1998 KY26,“ uzavírá Hainaut.
Zdroj: https://www.eso.org/public/news/eso2515/
autor: František Martinek