Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


14.04.2024
Víkendová stáž studentů Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR

Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.

18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Mlhovina dvou tváří

Mlhovina dvou tváří

31.03.2010

ESO 014/10 tisková zpráva

ESO dnes zveřejnila záběr málo známé slabé mlhoviny Gum 19, která se na infračervených záběrech zdá napůl světlá a napůl temná. Z pravé strany je horký vodík ozařován superobří modrou hvězdou známou jako V391 Velorum. Na rozhraní zářícího a temného pásma dochází ke zrodu nových hvězd. Díky nově se rodícím hvězdám a budoucímu pravděpodobnému výbuchu V 391 Velorum jako supernovy se vzhled mlhoviny Gum 19 v následujících tisících let nápadně změní.

Mlhovinu Gum 19 byste našli v souhvězdí Plachet (Vela), ve vzdálenosti asi 22 000 světelných let od nás. Označení Gum 19 dostala podle prvního významného katalogu HII oblastí jižní oblohy, který v roce 1955 sestavil astrofyzik Colin S. Gum. HII značí, že vodík je zde ionizován natolik, že atomy úplně stratí své elektrony. Takový oblak plynu je pak nápadný  typickými vlnovými délkami (barvami), na kterých intenzivně září. Stejně jako v případě pozemských oblaků se tvar a struktura HII oblastí s časem mění, ovšem nikoliv před našimi zraky, ale v průběhu věků. V současnosti má Gum 19 tak trochu vědecko-fantastický vzhled; na obrázku  vypadá jako 'trhlina v časoprostoru', kde se jasná oblast táhne téměř kolmo shora dolů přes celou mlhovinu. Při troše fantazie ale může připomínat třeba dvojbarevnou skaláru amazonskou (angelfish = Pterophyllum Scalare = Skalára amazonská) nebo šíp s tmavým hrotem.     

Tento nový záběr mlhoviny Gum 19 byl pořízen infračervenou kamerou SOFI připojenou k dalekohledu ESO/NTT (New Technology Telescope), který pracuje na observatoři La Silla v Chile. SOFI je zkratkou pro 'Son OF ISAAC' ('syn ISAACa'), jako připomínka 'otcovského' přístroje ISAAC, který pracuje ve spojení s teleskopem VLT severněji na observatoři Paranal. Pozorování mlhoviny v infračerveném světle astronomům umožňuje alespoň částečně prohlédnout skrze oblaka prachu.

Kotel, který mlhovinu Gum 19 pohání, je obrovská superhorká hvězda označovaná jako V391 Velorum. Aby mohla zářit nejjasněji v modré části viditelného spektra, musí se její povrchová teplota blížit 30 000 °C. Tato velmi hmotná hvězda je navíc trochu 'temperamentní povahy'; je označována jako proměnná. Změny její jasnosti jsou náhlé a vznikají v důsledku silné aktivity, při které může docházet k výronům hmoty. Ta pak přispívá ke složení a světelným emisím mlhoviny Gum 19
 
Hvězdy o velikosti V391 Velorum však nezáří dlouho. Po relativně krátkém životě trvajícím asi deset milionů let tito obři explodují jako supernova. Tyto exploze, které svou intenzitou krátkodobě přezáří i celou galaxii, odvrhnou zahřátou hmotu do okolního prostoru a jejich následkem může dojít k radikální změně v barvě a tvaru okolní mlhoviny. Výbuch V391 Velorum může mlhovinu Gum 19 zničit úplně.
 
Nicméně v těsném okolí tohoto 'obra bouřliváka' se stále rodí nové hvězdy. HII oblasti označují místa aktivního zrodu nových hvězd, kde velké množství plynu a prachu započalo samovolný gravitační kolaps. Za několik milionů let – krátký okamžik v životě hvězd – dosáhnou zhušťující se uzlíky hmoty ve svém centru dostatečné hustoty a teploty pro zažehnutí termojaderné reakce. A také tato nově uvolněná energie a s ní spojený silný hvězdný vítr mladých hvězd pozmění vzhled mlhoviny Gum 19.

 

Zdroj

 

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Kontakty

Henri Boffin; ESO ePOD; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6222; Cell: +49 174 515 43 24; Email: hboffin@eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040; suchan@astro.cz


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies