V uplynulých dnes se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v kategoriích žáků 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Naše Galaxie může obsahovat až 100 miliard hnědých trpaslíků. Vyplývá to z nového výzkumu mezinárodního týmu astronomů, jehož vedoucími byli Koraljka Muzic z University of Lisbon a Aleks Scholz z University of St Andrews. Ve čtvrtek 6. července 2017 představil Aleks Scholz na celostátním setkání astronomů na University of Hull jejich závěry o průzkumu hustých hvězdokup, v nichž jsou hnědí trpaslíci velmi hojně zastoupeni.
Hnědí trpaslíci jsou objekty střední hmotnosti v rozmezí mezi planetami a hvězdami, s hmotnostmi příliš nízkými k udržení stabilní jaderné fúze vodíku v jejich nitrech, což je v rozporu například v porovnání s hvězdami typu Slunce. Po počátečním objevu hnědých trpaslíků v roce 1995 si vědci rychle uvědomili, že se jedná o přirozený vedlejší produkt procesu, který především vede ke vzniku hvězd a planet.
Všechny z tisíců doposud objevených hnědých trpaslíků se nacházejí relativně blízko Slunce, převážná většina z nich ve vzdálenosti do 1500 světelných roků, a to především proto, že se jedná o objekty velmi slabé, a tudíž obtížně pozorovatelné. Většina z objevených hnědých trpaslíků se nachází v blízkých oblastech vzniku hvězd, které jsou všechny docela malé a převládá u nich nízká hustota stálic.
V roce 2006 zahájil tým astronomů nové hledání hnědých trpaslíků na základě pozorování pěti blízkých regionů, kde vznikají hvězdy. Jedním z nich je průzkum nazvaný Substellar Objects in Nearby Young Clusters (SONYC) zahrnující například hvězdokupu NGC 1333, která se nachází v souhvězdí Persea a od Země ji dělí vzdálenost 1000 světelných roků. Tato oblast obsahuje zhruba polovinu hnědých trpaslíků a zbývající množství představují hvězdy – překvapující je vyšší zastoupení hnědých trpaslíků, než se doposud předpokládalo.
Ke stanovení, zda NGC 1333 byla v tomto směru výjimečná, astronomové v roce 2016 obrátili pozornost k další vzdálenější hvězdokupě s názvem RCW 38 v souhvězdí plachet (Vela). Ta se vyznačuje vysokou hustotou hmotnějších hvězd a velmi odlišnými podmínkami v porovnání s ostatními hvězdokupami.
Hvězdokupa RCW 38 je od Země vzdálena 5500 světelných roků, což znamená, že hnědí trpaslíci jsou nejen slabí, ale i obtížně odlišitelní od přítomných jasných hvězd. K pořízení zřetelného snímku použili Aleks Scholz, Koraljka Muzic a jejich spolupracovníci adaptivní optickou kameru NACO na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO (European Southern Observatory). Celková doba pozorování trvala 3 hodiny. Výsledky pak zkombinovali s dřívějšími pozorováními.
Astronomové přesně zjistili, jak velké množství hnědých trpaslíků se nachází ve hvězdokupě RCW 38 a dospěli k obdobnému závěru: zhruba polovinu objektů představují hnědí trpaslíci a zbytek připadá na hvězdy – a uvědomili si, že prostředí, kde vznikají hvězdy, ať už jsou jakkoliv hmotné, má jen malý vliv na to, jak vznikají hnědí trpaslíci.
Aleks Scholz říká: „Objevili jsme velké množství hnědých trpaslíků v pozorovaných hvězdokupách. Ať už se jednalo o jakékoliv hvězdokupy, hnědí trpaslíci v nich byli opravdu běžní. Zdá se, že vznikají ve hvězdokupách společně s hvězdami. Náš výzkum naznačuje, že se hnědí trpaslíci vyskytují ve značném množství.“
Na základě průzkumu SONYC Aleks Scholz a hlavní vedoucí týmu Koraljka Muzic odhadují, že naše Galaxie – Mléčná dráha – obsahuje nejméně 25 až 100 miliard hnědých trpaslíků. Jsou mezi nimi rovněž mnohem menší a slabší hnědí trpaslíci, takže jejich počet může být značně podhodnocen. Průzkum potvrdil, že tyto slabé objekty jsou všudypřítomné.
Zdroj: https://phys.org/news/2017-07-milky-billion-brown-dwarfs.html
autor: František Martinek