Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Přinejmenším 17 planetek typu tzv. Kentaurů s vysokým sklonem dráhy a dva transneptunské objekty byly zachyceny Sluneční soustavou z mezihvězdného prostředí. Vyplývá to z nové studie publikované v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Kentauři jsou planetky ve vnější oblasti Sluneční soustavy, jejichž oběžné dráhy jsou ve většině případů ohraničeny drahami planet Jupiter a Neptun.
V důsledku poruch způsobených obřími planetami mají tyto objekty přechodné dráhy s typickou životností několik miliónů roků. Jestliže dráhy Kentaurů interpolujeme do budoucna nebo zpětně v čase, hrozí jim buď srážka se Sluncem, s planetami nebo budou vyvrženi ze Sluneční soustavy.
Kentauři se zdají být přechodnými tělesy mezi asteroidy a kometami; jak se některý Kentaur přiblíží ke Slunci dostatečně blízko, lze očekávat, že se u něj projeví kometární aktivita.
V nové studii Fathi Namouni z Université Côte d’Azur, Francie a Helena Morais z Universidade Estadual Paulista, Brazílie, zkoumaly 17 Kentaurů s vysokým sklonem oběžných drah a dva transneptunské objekty – 2008 KV42 a 2011 KT19.
„V této práci jsme studovaly možný původ Kentaurů s vysokým sklonem a nezávisle testovaly, jestli pocházejí z plochého planetesimálního disku konvenční teorie vzniku Sluneční soustavy,“ vysvětlují astronomky.
Tým uskutečnil počítačové simulace k rozlišení pozic těchto objektů přímo zpět ke zrození Sluneční soustavy. „Současné dráhy a charakteristiky těchto objektů mohou být vysvětleny pouze tehdy, jestliže nebyly součástí naší Sluneční soustavy před 4,5 miliardami roků, tedy v době jejího zrodu,“ říkají autorky článku.
Objekty ve Sluneční soustavě obíhají kolem Slunce již 4,5 miliardy roků ve stejné rovině, jako plyn a prach kroužil v protoplanetárním disku, ze kterého se zformovaly. Avšak studovaných 19 objektů nebylo součástí tohoto disku.
Naše počítačové simulace neukázaly jenom to, že tito Kentauři obíhali kolem Slunce v rovině kolmé na pohyb planet v té době, ale také že byli umístěni daleko od disku, kde se zrodily asteroidy Sluneční soustavy. Těchto 19 asteroidů nebylo součástí Sluneční soustavy v době jejího vzniku.
Hvězdné sousedství skupiny hvězd, v níž se zrodilo i Slunce, poskytovalo silné gravitační interakce, které umožnily hvězdným soustavám zachytit asteroidy z jiných systémů. A to je i případ Slunce a zmiňovaných Kentaurů.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/centaurs-interstellar-space-08369.html
autor: František Martinek