MESSENGER – lovec nepolapitelných asteroidů

Americká kosmická sonda MESSENGER, jejímž cílem je výzkum planety Merkur, se 10. února 2009 dostala do pericentra své dráhy (tj. nejblíže Slunci). Kolem Slunce prolétla ve vzdálenosti 0,31 AU (což odpovídá 46 400 000 km). Členové „zobrazovacího“ týmu sondy chtějí využít této výhody, kdy se sonda přiblíží ke Slunci, odkud může pokračovat v pátrání po vulkanoidech – po malých kamenných planetkách, jejichž existence se předpokládá na stabilních kruhových oběžných drahách uvnitř dráhy planety Merkur.

Vulkanoidy jsou pojmenovány podle předpokládané planety Vulkán, jejíž existence byla navrhována za účelem vysvětlení neobvyklých změn dráhy Merkuru. Astronomové měli již dlouho podezření, že tyto malé slabě zářící „kosmické kameny“ skutečně existují. Mezi Sluncem a drahou planety Merkur existuje gravitačně stabilní oblast, což znamená, že každý objekt, který zde původně vznikl, zde mohl zůstat po miliardy roků a může zde existovat ještě dnes. Všechny ostatní obdobné oblasti ve Sluneční soustavě jsou obsazeny podobnými druhy těles (například Trójané, což jsou asteroidy ve stabilních oblastech – tzv. libračních bodech – podél drah planet Jupiter a Neptun nebo objekty Kuiperova pásu v okolí a za drahou trpasličí planety Pluto).

Tzv. oblast vulkanoidů mezi drahou Merkuru a Sluncem je hlavní známou stabilní oblastí, ve které se nachází malá tělesa. Tato oblast je však velmi obtížně pozorovatelná. Každé těleso (vulkanoida) je ze Země velmi obtížně sledovatelné, protože se ztrácí v intenzivním záření Slunce. Dosavadní pátrání po vulkanoidech neodhalila žádné objekty větší než 60 km. Avšak kosmická sonda MESSENGER, pohybující se v blízkosti dráhy Merkuru, bude mít možnost pátrat po vulkanoidech z doposud nejvýhodnější polohy, jaké kdy bylo možné. Tvrdí to Clark Chapman, člen vědeckého týmu.

„Pomocí kosmické sondy MESSENGER můžeme pátrat po vulkanoidech i menších než 15 km v průměru,“ říká Clark Chapman (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado). Mezi 7. a 11. únorem měla sonda za úkol pořídit pomocí širokoúhlé kamery MDIS (Mercury Dual Imaging System) 256 fotografií oblasti východně a západně od Slunce. Protože je zde nebezpečí poškození kamery v důsledku intenzivní sluneční záře, mohla pouze „nakukovat“ zpoza sluneční clony na sondě za účelem pořízení těchto snímků.

„Jsme schopni uskutečnit stejná pozorování každý den,“ vysvětluje Nancy Chabotová, členka vědeckého týmu. „Tato frekvence nám umožní pozorovat odražené záření případných těles a lokalizovat jejich polohu, případně jejich pohyb přiřadit jednotlivým typům vyfotografovaných objektů“ (například vulkanoidám, blízkozemním planetkám apod.).

Vědecký tým provedl podobnou pozorovací kampaň v průběhu devítidenní periody v červnu 2008, kdy bylo pořízeno 240 snímků vnější oblasti předpokládaného pásu asteroidů v okolí Slunce. „Tato sekvence byla určena ke zdokonalení naší pozorovací metody k odhadnutí limitní magnitudy, k ověření viditelnosti známých těles a k realizaci počátečního pátrání,“ vysvětluje Clark Chapman.

„Vulkanoidy, které se nám snad podaří objevit, umožní astronomům nahlédnout do podmínek převažujících v počátcích vzniku Sluneční soustavy,“ říká Chapman. „Především je třeba říci, že jestliže vulkanoidy existují nebo kdysi existovaly, pak představují dodatečnou populaci impaktorů, tedy těles, která v minulosti bombardovala planetu Merkur, z čehož vyplývá, že geologické procesy na Merkuru probíhaly mnohem déle, než bylo vypočítáno za předpokladu, že krátery na povrchu Merkuru vznikaly stejnou rychlostí jako na Měsíci či na planetě Mars.“

Jestliže bude zjištěno, že vulkanoidy neexistují, pak můžeme být přesvědčeni, že většina vulkanických útvarů na povrchu Merkuru vznikla před miliardami roků, podobně jako na Měsíci, dodává Chapman. Nepřítomnost vulkanoidů by také soustředila zájem astronomů na otázku, proč tyto objekty nikdy nevznikly, a nebo pokud vznikly, tak proč nepřežily delší dobu.

Na oběžné dráze kolem Merkuru bude sonda MESSENGER vystavena teplotám vyšším než 370 °C při svém oběhu kolem planety. Bude zde značný teplotní rozdíl mezi přístroji, uchovávanými za „pokojové“ teploty na palubě sondy a sálajícím teplem na vnější straně keramického tepelného štítu o tloušťce asi 0,6 cm.

MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging) je kosmická sonda NASA, určená k výzkumu planety Merkur. Jedná se o první sondu, která bude zkoumat z oběžné dráhy nejbližší planetu od Slunce. Sonda MESSENGER byla vypuštěna 3. 8. 2004, následovaly gravitační manévry při průletech kolem Země, Venuše a Merkuru a teprve v březnu 2011 bude navedena na oběžnou dráhu kolem cílové planety.

Související článek: NASA bude pátrat po vulkanoidech.

Zdroj: http://messenger.jhuapl.edu/news_room/details.php?id=120

autor: František Martinek