Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pořídila nové detailní fotografie Phobosu – většího z měsíců planety Mars. Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy MRO pořídila dva snímky Phobosu v rozmezí 10 minut dne 23. 3. 2008. Vědci obě fotografie zkombinovali za účelem vytvoření stereo-snímku (3D).
„Phobos je velmi zajímavý objekt, protože může obsahovat velké množství vody a materiálu, bohatého na uhlík,“ říká Alfred McEwen (Lunar and Planetary Laboratory, University of Arizona, Tucson). Dřívější sondy, především Mars Global Surveyor, rovněž pořizovaly snímky měsíce Phobos s vysokým rozlišením, protože prolétávaly v blízkosti měsíce. Doplňuje informace Nathan Bridges (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, California), člen vědeckého týmu pro kameru HiRISE. „Avšak snímky, pořízené kamerou HiRISE mají mnohem vyšší kvalitu a poskytují nejlepší data, jaká kdy byla o Phobosu získána,“ říká Bridges. „Nové fotografie pomohou zjistit původ a vývoj tohoto malého měsíčku.“
Sloučením informací, které kamera získala přes modrozelený a červený filtr, a také přes filtr, propouštějící blízké infračervené záření, astronomové potvrdili, že materiál poblíž okraje největšího povrchového útvaru na povrchu měsíce Phobos – kráteru Stickney (na snímku vpravo) – se zdá být „modřejší“ než zbývající část povrchu. Impakt, při kterém byl vyhlouben kráter o průměru 9 km (což je přibližně polovina průměru měsíce), musel být tak silný, že málem došlo k roztříštění měsíce Phobos.
„Na základě analogie s materiálem na povrchu našeho Měsíce může modravý odstín znamenat, že se jedná o čerstvý materiál nebo že nebyl vystaven působení kosmického prostředí tak dlouho jako v případě zbývajícího povrchu,“ dodává Bridges. Nové fotografie ukazují sesuvy půdy podél vnitřní stěny kráteru Stickney a dalších větších kráterů. Zachycují také zvláštní rýhy na povrchu měsíce, jejichž původ je zatím zahalen tajemstvím. Dále jsou patrné řetízky kráterů a krátery ukryté na noční straně měsíce, osvětlené pouze svitem planety Mars.
Sonda MRO prolétávala rychlostí zhruba 4800 km/h ve výšce 250 až 316 km nad povrchem Marsu. Phobos se nacházel ve vzdálenosti 6800 km v okamžiku, kdy kamera HiRISE pořídila první snímek. Z této vzdálenosti je kamera schopna pořídit fotografie s rozlišením 6,8 m na pixel, tj. na snímcích lze rozlišit povrchové útvary menší než 20 m.
Gravitace na povrchu měsíce Phobos, jehož průměr je pouhých 22 km, se rovná méně než jedné tisícině zemské gravitace. To znamená, že jeho gravitace není schopna zformovat měsíc do kulového tvaru. Má proto nepravidelný protáhlý tvar. Druhý měsíc planety Mars – Deimos – je ještě menší. Jeho průměr je pouhých 12 km. Oba velmi tmavé malé měsíce jsou s největší pravděpodobností zachycené asteroidy, pocházející z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.
Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2008-055
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí