Mars a Venuše jsou si nečekaně podobné

Z pozorování dvou sond ESA vyplývá, že atmosféra Marsu i Venuše je strhávána do okolního vesmírného prostoru. Současná pozorování sond Mars Express a Venus Express poskytují vědcům data nutná k výzkumu vývoje atmosféry těchto sousedních planet.

Vědci nazývají tento obor jako srovnávací planetologie. Mars Express a Venus Express jsou pro tuto práci jako stvořené, neboť jsou vybaveny podobnými přístroji. V případě analyzátoru vesmírné plasmy a energetických částic (Analyser of Space Plasmas and Energetic Atoms – ASPERA) se jedná o identické zařízení. To dovoluje vědcům tyto planety přímo srovnávat.

Vědci zkoumali magnetická pole ve stínu planet, neboť právě zde mohou elektricky nabité částice unikat z atmosféry. Výsledky práce rovněž uvádějí první záznam detekce úniku celých atomů z atmosféry Venuše a desetkrát větší unik na Marsu v období sluneční bouře v prosinci 2006.

Vědci doufají, že na základě pozorování dnešní rychlosti úbytku atmosféry Marsu i Venuše budou schopni pohlédnout zpět a určit jejich stav v minulosti. „Tyto závěry nám nabízejí možnost zmapovat vývoj klimatu planet,“ říká David Brain, vědec pro fyziku plazmatu při sondě Venus Express a Mars Express (pro přístroj ASPERA) na Kalifornské univerzitě v Berkeley.

Nová pozorování ukazují, že navzdory rozdílným velikostem a vzdálenostem od Slunce, jsou si Mars a Venuše překvapivě podobné. Obě planety doprovázejí proudy elektricky nabitých částic unikajících z atmosféry. Částice jsou urychlovány interakcí se slunečním větrem.

Zemská atmosféra není slunečním větrem přímo ovlivňována, neboť ten je odkloněn přirozeným štítem zemského magnetického pole. Ani Mars ani Venuše však nemají dostatečně silná magnetická pole, a proto trpí jejich atmosféra přímým působením slunečního větru.

Zajímavým efektem je, že toto působení zároveň vytváří slabé magnetické pole, které obklopuje planetu a na noční straně se protahuje v dlouhý ohon. Atmosféra Venuše je hustá a silná, zatímco na Marsu je atmosféra tenká a jemná. I přes tyto rozdíly však magnetometry odhalily totožnou strukturu magnetických polí okolo obou planet.

„Důvodem je ionosféra obou planet, která si je ve výškách okolo 250 km nad povrchem překvapivě podobná,“ říká Tielong Zhang, šéf týmu pracující s magnetometrem na Venus Express v Institut für Weltraumforschung (IWF), Österreiche Akademie der Wissenschaften, v Rakousku. Ionosféra je štít nabitých částic, vytvářených dopadem slunečního světla na svrchní vrstvy atmosféry.
Přesto hraje blízkost Venuše vzhledem ke Slunci důležitou roli. Jak se sluneční vítr rozpíná do prostoru, slábne, a proto čím blíže ke Slunci se nacházíme, tím větší je jeho síla a vzniká silnější magnetické pole, které zapříčiňuje usměrněný pohyb unikajících částic atmosféry.

Slabší pole okolo Marsu znamená, že se částice chovají více individuálně. „To je zásadní rozdíl mezi oběma planetami,“ říká Stas Barabash, ředitel výzkumu ASPERA, jak pro Mars Express tak pro Venus Express, ve Švédském institutu pro vesmírnou fyziku.
Dalším zjevným rozdílem mezi Marsem a Venuší je, že Mars vykazuje silná málo rozměrová pole, která jsou vázána na kůru planety. V některých oblastech tyto kapsy chrání atmosféru, jinde napomáhají k úniku atmosféry do vesmíru.

Složitost i rozdílnost odhalených procesů znamená, že vědci si teprve utvářejí celkovou představu o těchto dějích. Barabash říká: „Čeká na nás mnoho dalších výsledků.“

Zbývá mnoho práce, protože existuje množství rozdílných mechanismů, které dovolují částicím atmosféry unikat. Odhalit je všechny zabere čas. „Čím déle budou sondy spolupracovat, tím déle můžeme pozorovat, co se skutečně děje,“ uzavírá Brain.

Zdroj: http://www.esa.int/esaSC/SEMMAGK26DF_index_0.html

autor: Tomáš Mohler