Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Kosmická sonda New Horizons NASA pokračuje ve vysílání vůbec nejpodrobnějších snímků získaných (a zaznamenaných) během průletu kolem Pluta ze 14. června 2015.
Nejnovější snímek přijatý 24. prosince, rozšiřuje kolekci na sebe navazujících fotografií středového pásu z oblasti neformálně nazývané Sputnik Planum. Pořízený snímek s nápadným vzorem ve tvaru X tuto kolekci téměř završuje.
Jak naznačuje první odstavec, obrázky byly pořízeny ve fázi téměř nejtěsnějšího průletu sondy kolem Pluta. V nejostřeších částech tak bylo dosaženo rozlišení 77 – 85 metrů na jeden obrazový bod. Odhaleny jsou tak struktury menší než obytné celky na sídlištích. Na obrázcích tak můžeme spatřit polygonální, nebo buněčné vzory těchto planin, o nichž si myslíme, že jsou výsledkem proudění tuhých podpovrchových vrstev dusíkového ledu.
Celkově nasnímaná oblast (zdroj obrázku) tak svými rozměry odpovídá oblasti o šířce 50 kilometrů a přes 400 kilometrů délky. Přiložené ilustrační obrázky jsou pouze výřezy z tohoto pásu. Pás míří od severozápadního pobřeží Sputnik Planum dále napříč ledovými planinami. Snímky byly pořízeny přístrojem LORRI na palubě sondy, konkrétněji ze vzdálenosti zhruba 17000 kilometrů, asi 15 minut před nejtěsnějším přiblížením k Plutu.
Zdá se, že povrch oblasti Sputnik Planum tmavne směrem k pobřeží (na spodním snímku nahoře), což možná naznačuje změny ve složení, nebo struktuře povrchu.
Občasné vyčnívající tmavší bloky horniny na hranicích buněčných útvarů jsou pravděpodobně znečištěné „plující ledovce“ na jinak hustějším pevném dusíku.
Obrázky jsou v šestkrát lepším rozlišení než získaná celková mapa Pluta. A v pětkrát vyšším rozlišení než nejlepší snímky Plutova bratrance Tritona (který je největším měsícem planety Neptun) získané sondou Voyager 2 v roce 1989.
Zdroj:
http://www.nasa.gov/image-feature/pluto-s-icy-plains-in-highest-resolution-views-from-new-horizons
autor: Tomáš Pečiva