Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
Kosmická sonda New Horizons NASA pokračuje ve vysílání vůbec nejpodrobnějších snímků získaných (a zaznamenaných) během průletu kolem Pluta ze 14. června 2015.
Nejnovější snímek přijatý 24. prosince, rozšiřuje kolekci na sebe navazujících fotografií středového pásu z oblasti neformálně nazývané Sputnik Planum. Pořízený snímek s nápadným vzorem ve tvaru X tuto kolekci téměř završuje.
Jak naznačuje první odstavec, obrázky byly pořízeny ve fázi téměř nejtěsnějšího průletu sondy kolem Pluta. V nejostřeších částech tak bylo dosaženo rozlišení 77 – 85 metrů na jeden obrazový bod. Odhaleny jsou tak struktury menší než obytné celky na sídlištích. Na obrázcích tak můžeme spatřit polygonální, nebo buněčné vzory těchto planin, o nichž si myslíme, že jsou výsledkem proudění tuhých podpovrchových vrstev dusíkového ledu.
Celkově nasnímaná oblast (zdroj obrázku) tak svými rozměry odpovídá oblasti o šířce 50 kilometrů a přes 400 kilometrů délky. Přiložené ilustrační obrázky jsou pouze výřezy z tohoto pásu. Pás míří od severozápadního pobřeží Sputnik Planum dále napříč ledovými planinami. Snímky byly pořízeny přístrojem LORRI na palubě sondy, konkrétněji ze vzdálenosti zhruba 17000 kilometrů, asi 15 minut před nejtěsnějším přiblížením k Plutu.
Zdá se, že povrch oblasti Sputnik Planum tmavne směrem k pobřeží (na spodním snímku nahoře), což možná naznačuje změny ve složení, nebo struktuře povrchu.
Občasné vyčnívající tmavší bloky horniny na hranicích buněčných útvarů jsou pravděpodobně znečištěné „plující ledovce“ na jinak hustějším pevném dusíku.
Obrázky jsou v šestkrát lepším rozlišení než získaná celková mapa Pluta. A v pětkrát vyšším rozlišení než nejlepší snímky Plutova bratrance Tritona (který je největším měsícem planety Neptun) získané sondou Voyager 2 v roce 1989.
Zdroj:
http://www.nasa.gov/image-feature/pluto-s-icy-plains-in-highest-resolution-views-from-new-horizons
autor: Tomáš Pečiva