Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Kosmická sonda New Horizons NASA pokračuje ve vysílání vůbec nejpodrobnějších snímků získaných (a zaznamenaných) během průletu kolem Pluta ze 14. června 2015.
Nejnovější snímek přijatý 24. prosince, rozšiřuje kolekci na sebe navazujících fotografií středového pásu z oblasti neformálně nazývané Sputnik Planum. Pořízený snímek s nápadným vzorem ve tvaru X tuto kolekci téměř završuje.
Jak naznačuje první odstavec, obrázky byly pořízeny ve fázi téměř nejtěsnějšího průletu sondy kolem Pluta. V nejostřeších částech tak bylo dosaženo rozlišení 77 – 85 metrů na jeden obrazový bod. Odhaleny jsou tak struktury menší než obytné celky na sídlištích. Na obrázcích tak můžeme spatřit polygonální, nebo buněčné vzory těchto planin, o nichž si myslíme, že jsou výsledkem proudění tuhých podpovrchových vrstev dusíkového ledu.
Celkově nasnímaná oblast (zdroj obrázku) tak svými rozměry odpovídá oblasti o šířce 50 kilometrů a přes 400 kilometrů délky. Přiložené ilustrační obrázky jsou pouze výřezy z tohoto pásu. Pás míří od severozápadního pobřeží Sputnik Planum dále napříč ledovými planinami. Snímky byly pořízeny přístrojem LORRI na palubě sondy, konkrétněji ze vzdálenosti zhruba 17000 kilometrů, asi 15 minut před nejtěsnějším přiblížením k Plutu.
Zdá se, že povrch oblasti Sputnik Planum tmavne směrem k pobřeží (na spodním snímku nahoře), což možná naznačuje změny ve složení, nebo struktuře povrchu.
Občasné vyčnívající tmavší bloky horniny na hranicích buněčných útvarů jsou pravděpodobně znečištěné „plující ledovce“ na jinak hustějším pevném dusíku.
Obrázky jsou v šestkrát lepším rozlišení než získaná celková mapa Pluta. A v pětkrát vyšším rozlišení než nejlepší snímky Plutova bratrance Tritona (který je největším měsícem planety Neptun) získané sondou Voyager 2 v roce 1989.
Zdroj:
http://www.nasa.gov/image-feature/pluto-s-icy-plains-in-highest-resolution-views-from-new-horizons
autor: Tomáš Pečiva