Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Kosmická sonda New Horizons NASA pokračuje ve vysílání vůbec nejpodrobnějších snímků získaných (a zaznamenaných) během průletu kolem Pluta ze 14. června 2015.
Nejnovější snímek přijatý 24. prosince, rozšiřuje kolekci na sebe navazujících fotografií středového pásu z oblasti neformálně nazývané Sputnik Planum. Pořízený snímek s nápadným vzorem ve tvaru X tuto kolekci téměř završuje.
Jak naznačuje první odstavec, obrázky byly pořízeny ve fázi téměř nejtěsnějšího průletu sondy kolem Pluta. V nejostřeších částech tak bylo dosaženo rozlišení 77 – 85 metrů na jeden obrazový bod. Odhaleny jsou tak struktury menší než obytné celky na sídlištích. Na obrázcích tak můžeme spatřit polygonální, nebo buněčné vzory těchto planin, o nichž si myslíme, že jsou výsledkem proudění tuhých podpovrchových vrstev dusíkového ledu.
Celkově nasnímaná oblast (zdroj obrázku) tak svými rozměry odpovídá oblasti o šířce 50 kilometrů a přes 400 kilometrů délky. Přiložené ilustrační obrázky jsou pouze výřezy z tohoto pásu. Pás míří od severozápadního pobřeží Sputnik Planum dále napříč ledovými planinami. Snímky byly pořízeny přístrojem LORRI na palubě sondy, konkrétněji ze vzdálenosti zhruba 17000 kilometrů, asi 15 minut před nejtěsnějším přiblížením k Plutu.
Zdá se, že povrch oblasti Sputnik Planum tmavne směrem k pobřeží (na spodním snímku nahoře), což možná naznačuje změny ve složení, nebo struktuře povrchu.
Občasné vyčnívající tmavší bloky horniny na hranicích buněčných útvarů jsou pravděpodobně znečištěné „plující ledovce“ na jinak hustějším pevném dusíku.
Obrázky jsou v šestkrát lepším rozlišení než získaná celková mapa Pluta. A v pětkrát vyšším rozlišení než nejlepší snímky Plutova bratrance Tritona (který je největším měsícem planety Neptun) získané sondou Voyager 2 v roce 1989.
Zdroj:
http://www.nasa.gov/image-feature/pluto-s-icy-plains-in-highest-resolution-views-from-new-horizons
autor: Tomáš Pečiva