V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

Kosmická sonda New Horizons NASA pokračuje ve vysílání vůbec nejpodrobnějších snímků získaných (a zaznamenaných) během průletu kolem Pluta ze 14. června 2015.
Nejnovější snímek přijatý 24. prosince, rozšiřuje kolekci na sebe navazujících fotografií středového pásu z oblasti neformálně nazývané Sputnik Planum. Pořízený snímek s nápadným vzorem ve tvaru X tuto kolekci téměř završuje.
Jak naznačuje první odstavec, obrázky byly pořízeny ve fázi téměř nejtěsnějšího průletu sondy kolem Pluta. V nejostřeších částech tak bylo dosaženo rozlišení 77 – 85 metrů na jeden obrazový bod. Odhaleny jsou tak struktury menší než obytné celky na sídlištích. Na obrázcích tak můžeme spatřit polygonální, nebo buněčné vzory těchto planin, o nichž si myslíme, že jsou výsledkem proudění tuhých podpovrchových vrstev dusíkového ledu.
Celkově nasnímaná oblast (zdroj obrázku) tak svými rozměry odpovídá oblasti o šířce 50 kilometrů a přes 400 kilometrů délky. Přiložené ilustrační obrázky jsou pouze výřezy z tohoto pásu. Pás míří od severozápadního pobřeží Sputnik Planum dále napříč ledovými planinami. Snímky byly pořízeny přístrojem LORRI na palubě sondy, konkrétněji ze vzdálenosti zhruba 17000 kilometrů, asi 15 minut před nejtěsnějším přiblížením k Plutu.

Zdá se, že povrch oblasti Sputnik Planum tmavne směrem k pobřeží (na spodním snímku nahoře), což možná naznačuje změny ve složení, nebo struktuře povrchu.
Občasné vyčnívající tmavší bloky horniny na hranicích buněčných útvarů jsou pravděpodobně znečištěné „plující ledovce“ na jinak hustějším pevném dusíku.
Obrázky jsou v šestkrát lepším rozlišení než získaná celková mapa Pluta. A v pětkrát vyšším rozlišení než nejlepší snímky Plutova bratrance Tritona (který je největším měsícem planety Neptun) získané sondou Voyager 2 v roce 1989.
Zdroj:
http://www.nasa.gov/image-feature/pluto-s-icy-plains-in-highest-resolution-views-from-new-horizons
autor: Tomáš Pečiva
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí